Dne 13. srpna pražský primátor Zdeněk Hřib (za Piráty) na sociálních sítích oznámil, že pamětní deska připomínající podíl Rudé armády v čele s maršálem Ivanem Koněvem na osvobození Prahy, která byla odstraněna před dvěma lety kvůli rekonstrukci budovy, se na Staroměstskou radnici nevrátí. Pražský primátor uvedl, že k důvodům, proč se deska nevrátí na Staroměstskou radnici, patří to, že je historicky nepřesná. Podle něj je v českém textu zanedbávána role Pražského povstání. Ruské velvyslanectví obvinilo vedení Prahy z relativizace role Rudé armády. Podobně se vyjádřil i mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček, podle kterého se jedná o ostudný a ubohý krok.

V médiích však pokračují diskuse o správnosti tohoto řešení a alternativách. Tak například předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik v pořadu Události na ČT24 navrhl desku na radnici vrátit, ale dodat k ní ještě jednu:

„Může být, že se tam posadí ještě jedna deska, která také spravedlivě ocení roli Pražanů a ostatních, kteří přijeli Praze na pomoc při Pražském povstání,“ navrhuje komunista.

Jeho oponentem ve studiu byl místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti), který hájí primátora Zdeňka Hřiba a souhlasí s ním v tom, že text na desce je nepřesný a neodpovídá historickým událostem. Dále Lipavský nastínil svou verzi událostí druhé světové války:

„Praha nebyla osvobozena Rudou armádou, Praha se osvobodila sama 8. května 1945, kdy vůdci povstání uzavřeli smlouvu s bojujícími Němci, kteří začali ustupovat,“ uvedl.

Pak Lipavský dodal, že podíl Rudé armády na vítězství nad fašismem a na osvobození velké části Československa je nepominutelný, ani z takového hlediska by tam však tato deska prý být neměla. „Bavíme se tu o symbolech a připomínání. Tady je problém v tom, že ty symboly tu 40 let stavěla komunistická vláda pod sovětskou kuratelou. Je to velmi jednostranný výklad dějin, který maluje na růžovo sovětské dějiny,“ řekl.

Foldyna: Jasánek jak vyšitej

Po této diskusi na sociálních sítích se objevily reakce českých politiků na slova Lipavského. Tak například poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) porovnal Lipavského s Jasánkem z filmu Černí baroni:

„To je Jasánek dnešní doby jak vyšitej. Dát mu maskáče a kvér, ať jde osvobodit Krym,“ napsal.

Poslankyně Parlamentu ČR Karla Maříková (za SPD) se také vyslovila na Facebooku na adresu Lipavského:

„Když Rudá armáda přijela do Prahy, město vyčistila od zbytku nacistů, na což naši povstalci neměli síly lidské ani materiální, a naše hlavní město bylo definitivně svobodné. Takže bez Rudé armády by se bojovalo v Praze třeba až do konce května a o život by přišly desítky, možná stovky českých vlastenců.“

Historická nepřesnost

Hřib své rozhodnutí odůvodňuje tím, že nápis na desce je historicky nepřesný, a proto se na své místo nevrátí.

„Dne 9. května 1945 osvobodila vojska I. ukrajinské fronty slavné Rudé armády, jimž velel hrdina Sovětského svazu maršál Ivan Štěpanovič Koněv, bleskovým úderem těžce bojující Prahu, která mu z vděčnosti udělila čestné občanství,“ stojí na desce Osvobození.

V česky psaném textu tudíž explicitně chybí zmínka o Pražském povstání, které vypuklo již 5. května, zatímco Rudá armáda dorazila 9. května. V ruské verzi je však povstání zmíněno: „(…) osvobodila Prahu, která povstala proti německým okupantům“. Kromě toho mnozí upozorňují, že první, kdo povstání poskytl podporu, byli tzv. Vlasovci, kteří s nacisty dříve kolaborovali.

Ruští diplomaté ale namítají, že text pamětní desky zcela odpovídá historickým událostem.

„Text pamětní desky úplně odpovídá historické skutečnosti (v obou jazykových verzích nehledě na místy odlišné znění) a její symbolický význam od roku 1946 přes veškeré politické změny v zemi do současné doby zpochybňován nebyl,“ tvrdí ambasáda.

Velvyslanectví dále vyzvalo vedení Prahy, aby „se nedopustilo neprozíravého činu a navrátilo pamětní desku na původní místo“.