Podle výsledků druhého čtvrtletí 2019 se pět velkých světových ekonomik ocitlo na pokraji recese, píše CNN s odkazem na data zveřejněná ve středu. Krize se dotkne Německa, Velké Británie, Itálie, Brazílie a Mexika, jež patří ke dvacítce největších světových ekonomik. Menší Singapur a Hongkong, které jsou nicméně důležitými finančními a obchodními centry, také utrpí škody.

I když byla ekonomická krize v každé z těchto zemí ovlivněna specifickým souhrnem faktorů, globální průmyslový pokles a prudký pád podnikatelské důvěry pouze vyhrotily situaci. Mezinárodní měnový fond snížil minulý měsíc svoji prognózu globálního ekonomického růstu na 3,2 %, což je nejnižší ukazatel od roku 2009.

Investoři jsou krajně znepokojeni vzniklou situací, trh cenných papírů vysílá varovné signály. Podle údajů Banky Ameriky očekává třetina ředitelů aktiv globální recesi za rok.

Informační portál sdělil, že Německo, které je na čtvrtém místě mezi největšími světovými ekonomikami, velmi závisí na exportu své produkce do Číny a USA. Výrobci aut byli mocně poškozeni nízkými prodeji. Podle slov Carstena Brzeskiho, hlavního ekonoma německé pobočky holandské banky ING, znamená nynější HDP této země „konec zlatého desetiletí německé ekonomiky“.

Nehledě na to, že strach související s brexitem pomáhá Německu zůstat na povrchu, negativně se projevuje na ekonomice Velké Británie, která zažívá pokles poprvé od roku 2012. Ve třetím čtvrtletí se tyto ukazatelé podle prognózy mají zlepšit, avšak vystoupí-li tato země 31. října pod vedením premiéra Borise Johnsona z EU bez dohody, nepodaří se jí nejspíše vyhnout se recesi.

V Itálii, pokračuje americký portál, přetrvává krize kvůli nízké produktivitě práce, vysoké nezaměstnanosti mezi mládeží, obrovskému zahraničnímu dluhu a politickému chaosu. V Mexiku se snížil přítok investic, sféra služeb je pod tlakem. V Brazílii, největší ekonomice Latinské Ameriky, mají nízkou úroveň průmyslu a vysokou nezaměstnanost, za několik týdnů bude jasné, jestli již jde o recesi.

Hlavní ekonom společnosti Global Economics Neal Shering má ale za to, že některé chmurné a beznadějné prognózy nejsou ničím podložené. Podle jeho názoru se výdaje společností za majetek (například zařízení) stabilizovaly a pracovní trh je odolný vůči změnám. „I když existují sféry, ve kterých je světová ekonomika obzvlášť zranitelná, je to především výroba, jiné sféry však poměrně dobře čelí (pozn. krizi),“ řekl v rozhovoru pro CNN. „To vše potvrzuje náš názor, že se globální růst spíše zpomaluje, než zastavuje.“

Ekonom nicméně vyzdvihl tři hlavní hrozby.

Za prvé je to obchodní válka mezi Pekingem a Washingtonem. Bude-li se napětí i nadále zvyšovat, může dojít k prudkému snížení podnikatelské důvěry, kdežto ekonomický růst, jak varuje MMF, se sníží v roce 2020 o půl procenta.

Další nebezpečí tkví v nečinnosti centrálních bank, která se negativně projeví na finančních trzích, a přes ně na reálné ekonomice. Minulý měsíc snížila Federální rezervní banka USA poprvé za 11 let úrokové sazby, Evropská centrální banka hodlá změnit strategii v září a Čínu poprvé za čtyři roky žádají, aby snížila hlavní úrokovou sazbu. Stejně se zachovaly i jiné asijské centrální banky, očekávají se také další snížení.

A nakonec poslední hrozba: krize sféry služeb, která podporovala ekonomický růst.