Odborníci na kybernetickou bezpečnost odhalili v červnu hackerský útok. Při něm byla narušena pouze vnější počítačová síť ministerstva a utajované informace neunikly. Ve své zprávě senátnímu výboru pro bezpečnost a obranu Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) uvedl, že za tím stála cizí mocnost. Žádným překvapením nebylo, že tou cizí mocností se ukázalo být Rusko. Alespoň to tvrdí Deník N s odkazem na anonymní zdroje z diplomacie.

Příběhy o všemocnosti ruských hackerů, kteří s lehkostí ovlivňují vnitropolitické dění, sahají do roku 2016, kdy se ve Spojených státech konaly prezidentské volby.

Zásah do amerických voleb

Pokusy shodit vinu za politické neúspěchy sahají přinejmenším k americkým prezidentským volbám v roce 2016. Tehdy se o úřad hlavy státu ucházela kandidátka za Demokratickou stranu Hillary Clintonová. Ta po neúspěšné kampani v roce 2008 doufala, že se jí podaří nakonec naplnit svůj politický sen.

Jenže navzdory všem očekáváním Clintonovou porazil excentrický miliardář Donald Trump. Aniž by si byli ochotni připustit vlastní vinu za neúspěch, demokraté se rozhodli vše hodit na Rusko, s nímž se měl Trump údajně spiknout.

Věc začal dokonce vyšetřovat speciální prokurátor Robert Mueller, který ale po třech letech žádné spiknutí neodhalil, byť údajné ruské vměšování potvrdil. Trump se prohlásil za vítěze a své oponenty obvinil z toho, že organizovali hon na čarodějnice.

Hledání Brexitu

Ještě před listopadovými volbami v USA se 23. června 2016 v Británii konalo osudné referendum o vystoupení z Evropské unie. Tehdejší britský premiér David Cameron se dokonce nechal slyšet, že z brexitu bude mít radost ruský prezidenta Vladimir Putin a vůdce teroristické organizace Islámský stát* Abú Bakr al-Bagdádí.

Výsledek referenda šokoval a doposud se nepodařilo nalézt hladkou cestu, jak brexit, pro který hlasovala většina Britů, provést. Proč Britové hlasovali pro vystoupení z Evropské unie, začali opět hledat v působení ruských trollů. Případ začal vyšetřovat dokonce i Twitter. Nakonec musel britskému parlamentu sdělit, že žádnou snahu Ruska ovlivnit výsledky referenda nenašel.

V lednu 2018 společnost uvedla, že méně než 1 % účtů, které byly identifikovány jako spamoví boti, bylo zaregistrováno v Rusku. Každopádně bývalá premiérka Theresa Mayová obvinila ruská média z toho, že šíří na Západě nesvár.

I v Katalánsku byla ruská ruka

V říjnu 2017 se v Katalánsku konalo referendum, ve kterém 92 % účastníků hlasovalo pro nezávislost na Španělsku. Madrid označil referendum za protiprávné. Tehdejší španělský ministr zahraničí Alfonso Dastis prohlásil, že existují důkazy toho, že se ruští hackeři snaží destabilizovat situaci jak ve Španělsku, tak i v Evropské unii.

Nicméně později ministryně obrany María Dolores de Cospedalová uvedla, že nemají dostatek údajů, aby bylo možné s jistotou určit, že se Rusko snažilo vměšovat do záležitostí Katalánska.

Vměšování na francouzský způsob

Rok po amerických prezidentských volbách pobláznění ruským vměšování dosáhlo nového vrcholu, když byly zveřejněny e-mailové zprávy štábu Emmanuela Macrona, který kandidoval na úřad francouzského prezidenta.

O tom, že za tímto činem stálo Rusko, nepochybovala americká Národní bezpečnostní agentura. Nicméně tyto závěry zpochybnila francouzská agentura pro kybernetickou bezpečnost. Podle ní za tímto hackerským útokem mohl stát kdokoliv.

Německé volby: štěstí přeje připraveným?

Od podzimu 2016 Německo žilo strachem z možné snahy Ruska ovlivnit volby do Spolkového sněmu, které se konaly 24. září. Německá kancléřka varovala, že země čelí kybernetickým útokům ze strany ruských zdrojů a šíření dezinformací.

Nicméně před volbami ruští trollové udělali něco neočekávaného. Prostě zmizeli. V té době ředitel Digitálního institutu v Berlíně Sandro Gaycken, který sledoval ruské vměšování, prohlásil, že „Němci byli téměř zklamáni z toho, že se nic nestalo”.

Trollové z Ruska řádili i v Česku

Analytik Euroasijského centra amerického think-tanku Atlantic Council Jakub Kalenský přišel s vlastním seznamem voleb, jež se staly terčem ruské dezinformační kampaně. Mezi nimi nechybí ani prezidentské volby v Česku. V roce 2018 měla „kremelská média“ útočit na kandidáta Jiřího Drahoše a podporovat Miloše Zemana.

Zemana měla prezentovat jako ochránce české suverenity, zatímco Drahoše označovala za „vítače“, který chce Česko zaplnit migranty. Drahoš byl obviňován ze spolupráce s StB a dokonce z toho, že je „homopedofil“.

„Experti jsou přesvědčeni, že právě fake news rozhodly o Zemanově vítězství,“ stojí dokonce v materiálu portálu iROZHLAS.cz, který se odvolává na prohlášení datového analytika Františka Vrábela.

Tyto informace se opírají i o zprávu think-tanku Evropské hodnoty. V ní ale například není zmínka o agentuře Sputnik, která často musí čelit obvinění ze šíření dezinformací, a to i ze strany Ministerstva vnitra ČR. Nakonec není jasné, podle jakého kritéria se určuje, kdo vše pracuje na Kreml. Vypadá to, že všechna alternativní nebo nemainstreamová média jsou obviňována z vazeb na Rusko. Nabízí se proto zákonitá otázka: S kým spolupracují představitelé mainstreamu?

*Teroristická organizace zakázaná v Rusku