Vyplývá to z usnesení, které klub přijal na nedělním jednání. To svolal šéf zastupitelů Spojených sil Jiří Pospíšil (TOP 09). Vadil mu primátorův pokus o odvolání šéfa firmy Pražská plynárenská, která spadá do gesce radního TOP 09 Jana Chabra.

„Pan Hřib nás stále překvapuje,“ řekl v rozhovoru pro Sputnik pražský politolog Jan Miklas.

Proč došlo k hádce v pražské koalici

„Já si myslím jednu věc. Tam ty neshody jsou hlavně nyní ohledně společnosti Pražská plynárenská, na kterou chce vlastně dohlédnout současný primátor Hřib, jenž vedení TOP 09 a Praha sobě vyčítá, že společnost Pražská plynárenská nevedou transparentně a že si tam naopak pro sebe nechávají odměny, což může být i opodstatněné, protože například TOP 09 je ohledně Pražské plynárenské provázaná se společností Revis. Takže tam může jít o klasický systém navázání těchto polostátních společností na současné pražské vedení TOP 09 a Praha sobě, což primátor Hřib oprávněně kritizuje. A tam je jedna část té roztržky,“ podotýká politolog.

Další věc, kterou TOP 09 a Praha sobě primátorovi vyčítají, je jeho styl, jakým vede hlavní město. Podle Miklase je to zase oprávněné, protože současné vedení pochází z aktivistických kruhů a oni vlastně nevědí, jak řídit takhle velké město.

Kde mají žít Pražané?

„Já se také dostanu k jedné závažné věci. V souvislosti s tím politickým stylem předseda TOP 09 Pospíšil a Jan Čižinský z Prahy sobě blokují výstavbu nových bytů, kterou podporují developeři. Ale tam si právě myslím, že tam začíná demagogie. Developeři tvrdí, že TOP 09 a Praha sobě blokují stavbu nových bytů, blokují investory a developery, a tím zvyšují ceny bytů a bydlení, což ale není pravda. Zejména TOP 09 představuje klasickou neoliberální stranu, která vychází z toho, že čím více bude investorů a developerů a oni budou stavět byty, nechá se tomu takzvaná volná ruka trhu, tak neporostou ceny bytů. To vůbec není pravda. To je právě problém, se kterým se Praha nyní potýká, který by měly řešit obě strany – jak TOP 09 a Praha sobě, tak i Piráti v čele s primátorem Hřibem,“ uvádí expert.

Tento problém podle něho spočívá v tom, že v posledních letech astronomicky vzrostly ceny bytů a nájemného.

„Například garsonka na samém okraji Prahy na sídlišti stojí minimálně dva miliony korun. Nájemné v této nejlevnější oblasti stojí minimálně deset tisíc korun. A to je pouze na okraji Prahy. Kdybychom se podívali na 2+1, tak se dostaneme už na nájem 15 tisíc. Když si někdo pronajme 2+1 v širším centru města, jako je například Žižkov, tak tam už jsme na ceně 20 tisíc. Ale to není konečný růst. Četl jsem statistiku developerů, kteří počítají s tím, že do roku 2030 se ceny bytů i nájemného ještě zdvojnásobí. To znamená, že nejlevnější garsonka by stála čtyři miliony a nájemné v těchto garsonkách by se zvedlo na astronomických 20 tisíc korun. Už nyní je ta minimální cena 10 tisíc korun. A vezměte si, že minimální mzda je v Česku zhruba 11 500 Kč čistého, což vydělává i hodně lidí v Praze. Takže pokud si někdo pronajímá garsonku, tak mu vlastně peníze stačí jen na nájem a často mu nezbyde ani na jídlo. To je jako teoretický příklad. Takže tam je hlavní problém, který by se měl řešit,“ říká analytik.

Nabízí i řešení tohoto problému: „To znamená začít s výstavbou nových sídlišť, která by byla pod státním dohledem, pod dohledem magistrátu, který by zabránil zvyšování cen. A nenechat to na trhu volné ruky a vůli developerů. Ale bohužel primátor Hřib v tomto postupuje velice zmatečně. On navrhuje zvýšení daně z nemovitosti, což je úplný nesmysl. A dále třeba vyvlastnění bytů, které nejsou využívané. Ale to se zase musí specifikovat. Já třeba například osobně jsem pro vyvlastnění nevyužívaných bytů, ale mělo by se to naopak vyvlastnit velkým společnostem, developerům a firmám, které po Praze vlastní skupiny nevyužívaných bytů. Ale nemělo by se to dotknout běžných nájemců, například důchodců, kteří pronajímají byt, protože mají malý důchod.“

Potopí Hřib Piráty?

Podle Miklase však nejde jen o byty, ale i o ideologickou otázku.

„Já jsem zásadně proti tomu vyvěšování vlajek, já nemám nic proti třeba tibetské vlajce, ale není nutné to vyvěšovat. Protože tím se naopak zbytečně prezentuje aktivismus, který je zaměřený proti Číně. To samé bylo, když se v době majdanu v Kyjevě na pražském magistrátu vyvěšovala ukrajinská vlajka. Což také byla naprostá zbytečnost. Myslím si, že Piráti se tímto naopak sami diskreditují. Tam je docela rozpor v Pirátské straně, protože ta původní myšlenka, kterou zastával i současný předseda pan Bartoš, ta zastávala i stanoviska, která vystupovala proti Severoatlantické alianci. (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pirati-maji-problem-s-nato.A170330_111436_domaci_kop),“ připomíná politolog.

„Jak se Piráti dostali do Parlamentu, tak tam došlo ke změně stylu. Oni se vlastně posunuli více k tomu ideologickému atlantismu a vlastně si myslím, že zradili tu původní pirátskou myšlenku, která není špatná,“ dodává.

Miklas si myslí, že Hřib by mohl potopit v příštích volbách celou stranu.

„Ty rozpory se tam mohou začít prohlubovat. Dnes v Pirátské straně zvítězila ta skupina, která právě je pronatovská, dalo by se říct, že jde hodně i s tím mainstreamovým proatlantickým stylem. Já si myslím, že by se piráti měli vrátit ke své původní myšlence. To znamená k nezávislosti na politických stylech, na čemž jsou vlastně založení. K tomu rozhodně nepatří podpora agresivních válečnických společností, vyvěšování různých vlajek kvůli politickým účelům, odstraňování pamětních desek, které připomínají hrdinství Sovětského svazu při osvobozování Československa a tak dále. Prostě by se neměli podbízet těm současným trendům určité mainstreamové skupiny, která nyní vládne médiím a politice. Měli by se vrátit sami k sobě a ke svým vlastním kořenům,“ domnívá se odborník.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce