North Stream 2 je bezesporu nejvíce diskutovaným evropským energetickým projektem. Podle plánů bude nový plynovod do Evropy dodávat 55 miliard kubíků plynu ročně, píše Handelsblatt.

Spory kolem projektu mají převážně politický ráz. Proti North Stream 2 vystupují východoevropské země, nemají ale velký vliv. Mnohem větší vliv má poměrně nový hráč na evropském plynovém trhu – USA. Ve Washingtonu ostře vystupují proti North Stream 2, aby si zajistili prodeje svého LNG v Evropě.

Smysl prohlášení americké strany spočívá v tom, že Německo nesmí zvýšit svou závislost na ruském plynu a musí místo toho platit za ochranu, kterou mu poskytuje Washington, a kupovat americký LNG. Jak podotýká list, v roce 2019 USA prudce zvýšily dodávky svého plynu do Evropy – prodeje se zvýšily pětinásobně.

Zároveň i Rusko začalo značně rozšiřovat svou aktivitu na trhu LNG. Podle slov prvního náměstka vedoucího aparátu vlády RF Sergeje Prichoďka se Rusko dostalo už na druhé místo v dodávkách LNG do EU a zaostává jen za Katarem.

Handelsblatt píše, že slova Prichoďka odpovídají podle všeho skutečnosti, protože v minulém roce ruská společnost Novatec uvedla do provozu na plný výkon svůj závod Jamal SPG, který vyrábí ročně 16,5 milionu tun zkapalněného plynu.

Jak podotýká list, je ruský LNG levnější než americký. Kromě toho přes polovinu plynu se i nadále dodává do Evropy potrubím, a proto se Gazprom nemusí obávat o svůj podíl na trhu. Více než to: ten podíl může být ještě zvýšen díky Jižnímu proudu, který se plánuje prodloužit z Turecka do zemí jižní Evropy.

Nord Stream 2

Projekt Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu za rok. Má vést od ruského pobřeží přes Baltské moře až do Německa. Nový plynovod má být dostavěn v roce 2019. Povede přes územní nebo výlučné ekonomické zóny zemí podél Baltského moře: Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.

Projekt má na starosti společnost Nord Stream 2 AG, jejímž jediným akcionářem je Gazprom. Evropští partneři jako Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall se zavázali k financování plynovodu Nord Stream 2 z 50 %. Znamená to tedy, že každá země poskytne 950 milionů eur. Gazprom investuje druhou polovinu, tedy 4,75 miliardy eur. Účastníci projektu plánují, že 70 % investic bude pokryto projektovým financováním. Celkové náklady na výstavbu plynovodu se odhadují na 9,5 miliardy eur.

Proti projektu aktivně vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, a řada evropských zemí, včetně Polska, Lotyšska a Litvy. Proti jsou také USA, které v EU prosazují vlastní zkapalněný zemní plyn.

Německá kancléřka Angela Merkelová nejednou uvedla, že Berlín považuje projekt Nord Stream 2 za komerční, avšak zároveň uvedla, že jeho realizaci nevylučuje zachování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Německý ministr zahraničí Heiko Maas dříve prohlásil, že se jedná o komerční projekt a že žádná ze zemí nic nezíská tím, když se ho německé nebo jiné evropské společnosti vzdají.

Ruská strana také opakovaně uvedla, že projekt je zcela komerční. Rovněž poukázala na to, že nepředpokládá zrušení tranzitu ruského plynu do EU přes Ukrajinu.

Český prezident Miloš Zeman koncem května prohlásil, že plynovod Nord Stream 2 je pro Českou republiku z ekonomické stránky výhodný.