Pamětní deska na Staroměstské radnici visela přes 70 let. Kvůli rekonstrukci budovy ji ale před dvěma lety sundali. Po opravách se však kvůli rozhodnutí pražského magistrátu na své místo nevrátí a bude umístěna v Muzeu hlavního města Prahy.

„Spatřujeme v tom pokus o vymazání z paměti jedné z nejdůležitějších stránek našich společných dějin. Takové jednání zároveň s rýsující se tady poslední dobou tendencí glorifikovat spolupachatele nacistů – ‚vlasovce‘ a relativizovat roli Rudé armády, jež přišla na pomoc Pražskému povstání, uráží památku těch, kdo bojoval proti nacistům,“ uvedlo ruské velvyslanectví v prohlášení na svém Facebooku.

Svou nespokojenost vyjádřil i Jiří Ovčáček.

„Neobolševické vedení Prahy prostě odporně poplivalo osvoboditele vlasti od nacismu. Je to hnusné,“ komentoval Hřibovo rozhodnutí Ovčáček na svém Twitteru. „Památku na osvoboditele od nacistické hrůzovlády Hřib odstranil. A duhovou vlajku vyvěsil,“ doplnil na svém Facebooku.

Za desku se přimlouval i Vondráček

O návrat desky, která byla umístěna na stěnu Radnice v květnu 1946, usiloval i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO), který o tom jednal i s ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevskijem. Právě ruská ambasáda počátek tohoto roku iniciovala návrat pamětní desky. Se Zmejevským jednal i primátor Hřib (Piráti). Schůzka ale k žádnému výsledku nevedla.

„Podle slov primátora Z. Hřiba rozhodnutí prý bylo přijato ještě jeho předchůdci a odůvodněno snahou přidat budově vzhled odpovídající její podobě z května 1945 (doufáme, že se nejedná o vlající na ní toho času prapory s hákovými kříži). Taková argumentace však nesnese žádnou kritiku, protože se na radnici po rekonstrukci vrátily pamětní znaky, které patří daleko pozdějšímu období,“ poznamenalo velvyslanectví ve svém komentáři.

Přitom na ambasádě uvedli, že tehdejší primátorka Adriana Krnáčová ruské diplomaty ujišťovala, že po rekonstrukci bude deska opět umístěna na své místo.

V polovině července o Koněvově desce s Hřibem jednal i Vondráček, který vyzval primátora, aby zvážil její návrat na budovu Staroměstské radnice.

„Pan předseda zdvořile upozornil na to, že je to pro Ruskou federaci citlivá záležitost, a abychom se na to zkusili podívat jejich očima,“ sdělil Aktuálně.cz primátor Hřib. „Pan předseda apeloval na to, abychom vyšli ruské ambasádě vstříc,“ doplnil primátor.

Šéf Sněmovny podobně jako ruský velvyslanec mimo jiné argumentovali, že deska podléhá legislativě o válečných hrobech, která zakazuje manipulaci s hroby. Hřib ale tuto interpretaci odmítl s tím, že se podle odborného vyjádření z ministerstva obrany na desku zmíněný zákon nevztahuje.

Podle Vondráčka by návrat pamětní desky usnadnil pozici české strany při vyjednávání o péči československých válečných hrobů a památníků legionářů v Rusku.

Historická nepřesnost

Hřib své rozhodnutí odůvodňuje tím, že nápis na desce je historicky nepřesný, a proto se na své místo nevrátí.

„Dne 9. května 1945 osvobodila vojska I. ukrajinské fronty slavné Rudé armády, jimž velel hrdina Sovětského svazu maršál Ivan Štěpanovič Koněv, bleskovým úderem těžce bojující Prahu, která mu z vděčnosti udělila čestné občanství,“ stojí na desce Osvobození.

V česky psaném textu tudíž explicitně chybí zmínka o Pražském povstání, které vypuklo již 5. května, zatímco Rudá armáda dorazila 9. května. V ruské verzi je však povstání zmíněno: „(…) osvobodila Prahu, která povstala proti německým okupantům“. Kromě toho mnozí upozorňují, že první, kdo povstání poskytl podporu, byli tzv. Vlasovci, kteří s nacisty dříve kolaborovali.

Ruští diplomaté ale namítají, že text pamětní desky zcela odpovídá historickým událostem.

„Text pamětní desky úplně odpovídá historické skutečnosti (v obou jazykových verzích nehledě na místy odlišné znění) a její symbolický význam od roku 1946 přes veškeré politické změny v zemi do současné doby zpochybňován nebyl,“ tvrdí ambasáda.

Velvyslanectví dále vyzvalo vedení Prahy, aby „se nedopustilo neprozíravého činu a navrátilo pamětní desku na původní místo“.

Jedna z mnoha kontroverzí

„Přistavení policejního vozu na místo Mariánského sloupu, jeho přirovnání ke Stalinovu pomníku. Odstranění připomínky osvoboditelů vlasti od nacismu.‪ To je současné vedení Prahy. ‪Ostudné, ubohé a nízké,“ okomentoval Ovčáček vztah současného magistrátu k některým pomníkům.

Nicméně to není poprvé, co se odkaz na maršála Koněva stal terčem kontroverzí. Loni městský úřad Prahy 6 přidal tabulky k jeho soše na náměstí Interbrigády. Na nich stojí zmínky o tom, že velel sovětskému potlačení maďarského povstání nebo jeho údajný podíl na přípravě okupace Československa v roce 1968.

Ruská ambasáda i tento krok kritizovala a zástupce ruského ministerstva Arťom Kožin prohlásil, že maršál Koněv neměl žádný vztah k přípravě invaze vojsk Varšavské smlouvy, neboť v dubnu roku 1963 odešel z nejvyššího velení ozbrojených sil do důchodu. Samotná socha se stala terčem mnoha útoků vandalů, kteří ji několikrát pošpinili růžovou barvou.

Kromě toho v červenci vedení radnice městské části Praha 3 oznámila, že zvažuje možnost změny názvu ulice Koněvovy. Reagovala tím údajně na žádost zhruba stovky obyvatel Žižkova.

„Nikdo z nás nemá úplně radost z toho, že má ulice název po rozporuplném Koněvovi,“ uvedly slova starosty Jiří Ptáčka (TOP 09) Hospodářské noviny.