Čas jsou peníze

Švédský přístav Karlshamn opustila před týdnem poslední část potrubí pro Nord Stream 2. Podle provozovatele projektu (Nord Stream 2 AG) má být pokládka 510 km dlouhého švédského úseku ukončena letos v říjnu. První ze dvou tras plynovodu je hotová, závěrečné práce na montáži druhé začnou 1. září.

Celková délka plynovodu má činit přibližně 1200 kilometrů, celková roční kapacita asi 55 miliard kubíků plynu. Na území Ruska, Finska, Švédska a Německa již bylo položeno přes 1700 km potrubí (pozn. provozovatel to neupřesňuje, ale má nejspíš na mysli celkovou délku dvou tras). Znamená to, že NS 2 je hotový ze 70 %.

Nehledě na to, že veškeré práce se provádí včas, není dosud jasné, zda bude projekt realizován do konce letošního roku, jak bylo plánováno dříve. Jde o to, že v cestě plynovodu stále ještě stojí Dánsko, které dosud neposkytlo povolení na pokládku potrubí po dně svého šelfu.

Agentura Reuters píše, že již v dubnu si provozovatel plynovodu postěžoval dánským úřadům na to, že energetická rada země dělá vše, aby výstavbu zdržela. V březnu požádala například Nord Stream 2 AG, aby podala ještě jednu, v pořadí třetí, žádost s alternativní trasou plynovodu.

Společnost varovala Dánskou energetickou agenturu, že odpovídající práce již přišly na 100 milionů eur, a že bude ještě třeba 560 milionů (původní celková cena projektu činila 9,5 miliardy eur). Definitivní termíny výstavby budou přitom opožděny o 8 měsíců, jedná se tedy o druhou polovinu roku 2020. A to i přesto, že celková délka dánského úseku činí přibližně 130 km, a podle slov šéfa Gazpromu Alexeje Millera, se dá položit zhruba za 5 týdnů.

Zástupci provozovatele nepotvrdili pro Sputnik čísla uvedená agenturou Reuters, ale řekli, že několikaměsíční zpoždění přijde skutečně na stovky milionů eur.

Provozovatel NS 2 proto stáhl původní žádost podanou před více než dvěma lety a rozhodl se soustředit na dvě trasy přes vyhrazený ekonomický prostor mimo teritoriální vody Dánska (na severozápad nebo jihovýchod od ostrova Bornholm). Tyto informace jsou uvedeny na stránce společnosti.

Toto rozhodnutí může rovněž znamenat dodatečné výdaje a odložení termínu spuštění plynovodu na určitou dobu. To ale neznamená, že všechny výdaje má hradit Gazprom. Projekt financuje stejnou částkou ruský plynárenský monopolista a konsorcium evropských společností (rakouská OMV, francouzská Engie, britsko-holandská Royal Dutch Shell, a německý Uniper a Wintershall).

Další sankce

Také Washington se snaží zabránit výstavbě Nord Stream 2. Na začátku srpna schválil zahraniční senátní výbor návrh zákona o sankcích proti společnostem, které poskytují lodě pro výstavbu plynovodu, tedy proti společnostem Allseas a Uniper.

V USA jsou přesvědčeni, že realizace projektu Nord Stream 2 zabrání americkým společnostem, jež vyrábějí zkapalněný zemní plyn, obsadit místo Ruska na evropském energetickém trhu, poněvadž neobstojí v cenové konkurenci s palivem z plynovodu. Pro Washington je to ještě horší proto, že Moskva předhání konkurenta také v dodávkách zkapalněného plynu. Podle údajů mezinárodní skupiny dovozců zkapalněného plynu (GIIGNL), prodalo Rusko loni EU 4,43 milionů tun tohoto paliva, kdežto USA pouhých 2,7 milionů.

„Se zájmem to sledujeme… Zatím ale nevidíme vážné příčiny pro znepokojení,“ poznamenali zástupci Uniper.

Většina expertů je přesvědčena, že důvody pro paniku nejsou. Starší vědecký pracovník Oxfordského energetického výzkumného ústavu Jonathan Stern označil například pokusy USA o zastavení výstavby plynovodu za „nejisté,“ a srovnal je s neúspěšnými akcemi, které tato země podnikala za Reagana, aby zastavila proud sovětského plynu do Evropy.

„Tenkrát nebyla všechna tato opatření účinná a myslím, že dnes to bude stejné,“ cituje Sterna agentura Bloomberg. „Pravděpodobně je již pozdě něco podnikat, protože větší část potrubí byla položena. Jedině, když USA zavedou retroaktivní sankce, které, podle mne, vyvolají skutečnou bouři na této straně Atlantiku.“

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce