Podle náměstka ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Václava Janse lze v případě východní oblasti hovořit o zvýšeném výskytu brouka, a tedy o kalamitě. Nejvíc se kůrovcem trápí jižní svahy Černé hory, Špičák nad Temným dolem, Dlouhý hřeben a Červená hora.

Uvádí se, že správa parku plánuje vytěžit více než 40 tisíc metrů krychlových dřeva, které kůrovec již napadl. Ve srovnání s předchozím rokem jde o objem větší asi o šest a půl tisíc metrů krychlových.

„V současné době je zpracováno 12.628 metrů krychlových živelní kalamity nenapadené kůrovci a 12.863 metrů krychlových kůrovcové hmoty. Nárůst v dalších měsících se nebude pohybovat daleko od uváděného čísla,“ uvedl Jansa pro ČTK.

Dodává se, že kůrovec také ohrožuje plány KRNAP provést rozsáhlou změnu druhové skladby lesů. Ta by je měla vrátit k původnímu smíšenému stavu. I když brouci můžou k této přestavbě přispět, vyvolávají příliš rychlé změny, které mohou způsobit rychlý rozpad lesa a následnou půdní erozí a vysychání.

V letošním roce dochází k rozsáhlému šíření kůrovce po lesích České republiky. V dubnu kalamitními zóna zasáhla sedm krajů od středu země na východ a současně se šíří i do dalších krajů.

Na konci letošního ledna čeští experti varovali, že v tomto roce kvůli napadení lýkožroutů může země přijít o 30 – 50 milionů kubíků dřeva, což je o mnohem víc ve srovnání s údaji z roku 2018, když hmyz napadl 15 milionů kubíků.

Podle státního podniku Lesy ČR je šíření kůrovce silně podpořeno klimatickými podmínkami. Stromům nestačí vláha a škodilo jim také vedro, proto mají oslabenou imunitu a nemůžou úspěšně odolávat broukům či houbám.

Letos ministerstvo zemědělství plánovalo přidělit 1,15 miliardy na obnovu lesa, a zároveň povolit i pravidla pro boj s kůrovcem.