V roce 2017 se Holanďané zúčastnili pololetní rotační misi NATO, jejímž cílem je chránit vzdušný prostor pobaltských zemí. Estonsko, Litva a Lotyšsko, které jsou členy NATO, nemají vlastní letecké síly.

Deník Telegraaf v příspěvku, který se odvolává na "zdroje z prostředí vojenských pilotů", upozornil, že telefonické hovory se začaly až poté, co jednotliví piloti zavolali manželkám nebo přítelkyním přes vlastní mobilní telefony.

Ženy byly následně osloveny muži, kteří mluvili anglicky s ruským přízvukem a dostávali otázky jako například: "Víte, co tam váš partner dělá?" zda "Nebylo by lepší, kdyby odešel domů?".

Tyto hovory, jakož deníku potvrdila i nizozemská vojenská tajná služba MIVD probíhaly pomocí telefonů s předplacenými SIM kartami. Vojenská rozvědka však tyto případy odmítla širší komentovat a proto podle deníku není jasné, zda "obtěžující hovory" i nadále pokračují.

Holandští piloti a jejich stíhačky F-16 nyní nejsou v aktivní službě na východním křídle Severoatlantické aliance, ale Nizozemsko má v Litvě bojovou jednotku o síle 270 vojáků. 

Telegraaf upozornil, že z důvodu rozsáhlých zpravodajských aktivit Ruské federace holandští vojáci v Litvě nemají povoleno telefonovat domů prostřednictvím běžných mobilních sítí. Mohou používat pouze vojenskou síť Wi-Fi, která je zakódována a zabezpečena proti odposlechu.

Podle stanoviska MIVD jsou partneři vojáků vyslaných do misí informováni o tomto typu rizika, přičemž vojenská rozvědka připustila, že na druhé straně linky jsou často lidé, kteří mluví špatnou angličtinou nebo nizozemština.

Zdroj: dutchnews.nl