„V souvislosti s nestabilitou ukrajinské národní měny žádáme, aby byla provedena peněžní reforma, a aby byla ukrajinská národní měna hřivna nahrazena stabilnější měnou, tedy americkým dolarem, s přepočítáním cen, tarifů, mezd, stipendií, důchodů, prostředků na kontech podniků, úřadů a organizací, a také vkladů občanů,“ píše autor petice.

Petice byla zaregistrována 7. srpna a podepsalo ji zatím 40 lidí.

Aby petici projednal prezident, musí ji podepsat nejméně 25 tisíc lidí v průběhu 90 dnů.

Autor poslední zaregistrované petice žádá, aby byl 70krát snížen plat šéfovi Naftogazu Andriji Kobolevovi. Za dva dny ji podepsalo 733 lidí.

V červenci tohoto roku analytici největších bank a investičních fondů upozornili na to, že kvůli celkovému zpomalení a úpadku v obchodě rozpoutaly centrální banky světovou měnovou válku.

V době ekonomického růstu dávají přednost silným měnám. Avšak světová ekonomika byla již dost poškozená obchodními válkami. Experti jsou přesvědčeni, že již ke konci letošního roku to pocítí na sobě všichni, avšak hlavní rána připadne na léta 2020-2021.

Podle odhadu WTO se mezinárodní obchod snížil v roce 2018 o 0,5 bilionu dolarů a letos mají ztráty dosáhnout 1,5 bilionu. Mezinárodní měnový fond varoval, že pokračování konfrontace s Čínou sníží světový HDP o 0,5%, tj. o 455 miliard dolarů.

Centrální banky určitě použijí v této situaci na podporu národních ekonomik různá stimulující opatření. Potenciál snížení úrokových sazeb je ale velmi omezený, poněvadž jsou dnes i tak minimální. Jediným reálným nástrojem podpory ekonomiky je oslabení měny, které zvýší konkurenceschopnost vyváženého zboží na světovém trhu. Když se ale hned několik zemí předhání v oslabení své měny, je to měnová válka.

Olej do ohně přilil Donald Trump, který se obořil na guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho s obviněními z oslabení eura. „Mario Draghi informoval o možnosti dodatečného stimulování, což hned snížilo kurs eura vůči dolaru a umožnilo nespravedlivou snadnější konkurenci USA. Evropanům to prochází po léta, spolu s Čínou a dalšími,“ napsal prezident na Twitteru na začátku července. Pán Bílého domu přitom znovu zdůraznil, že Čína záměrně snižuje kurs jüanu kvůli zlevnění exportu a zvýšení obchodní nerovnováhy s USA. Federální rezervní úřad přitom podle prezidentova názoru udržuje příliš vysokou sazbu, proto drahý dolar překáží exportu amerického zboží a služeb.

Výroky amerického prezidenta způsobily mohutnou vlnu spekulací na Wall Street. Analytici dospěli k závěru, že Trump hodlá schválit rozhodnutí o devalvaci dolaru.

Jakmile Státní pokladna zveřejní příslušné nařízení, zahájí Federální rezervní banka New Yorku měnové intervence. Začne prodávat dolary a nakupovat cizí měny, varovali bankovní analytici. Oslabí to dolar, který je, podle odhadu Bank of America, přeceněn dnes přibližně o 13 %.