Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak sdělil, že na čerpacích stanicích se očekává pokles cen o 15 až 20 haléřů za litr. Na benzinových stanicích si můžeme nyní koupit Natural 95 asi za 32,82 Kč a naftu za 31,98 Kč za litr. Kvůli obchodní válce se poptávka po ropě zvyšuje nejpomaleji od roku 2008, uvedla Mezinárodní agentura pro energii.

„Ropný kartel OPEC sice těží nejméně za posledních pět let, ale kompenzuje to zvýšená těžba ve Spojených státech a Kanadě. Na trhu bylo v prvním pololetí více ropy, než bylo poptáváno, a ve druhém pololetí lze očekávat vyrovnaný stav. Cena ropy by se tak měla v několika příštích měsících pohybovat kolem 60 dolarů. Stejně tak lze očekávat i stagnaci cen pohonných hmot v České republice,“ uvedl Právu Tomčiak.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček si myslí, že v důsledku obchodní války by se na světové trhy mohla vrátit íránská ropa. Dále dodal, že pokud by Čína jako odplatu začala nakupovat íránskou ropu, na trh by to mohlo vrátit až 1,5 milionu barelů ropy denně.

Dříve Sputnik informoval o tom, že Čína získala trumf v obchodní válce s USA. Tím je americký státní dluh. Pokud by Čína, která drží státní obligace v částce 1,1 trilionu dolarů, začala prodávat americký státní dluh, mohlo by to vést k prudkému poklesu ceny státních cenných papírů. Podle CNN je však řada důvodů, proč k tomuto kroku Čína pravděpodobně nepřistoupí. Jednak by to nemuselo mít očekávaný výsledek a jednak by to mohlo uškodit i čínské ekonomice.

V posledních dnech oslabuje Čína svou měnu. Chce zvýšit nátlak na USA a také zvýhodnit své výrobce v podobě levnějšího zboží, než se nachází u konkurentů. Poté, co Čínská národní banka snížila kurz jüanu k dolaru na minimální hodnotu od roku 2008, obvinily Spojené státy Čínu z měnových manipulací. Pohrozily, že se obrátí na Mezinárodní měnový fond.

Tím, že Trump nechává obchodní válku s Čínou dojít tak daleko, zasazuje ekonomice USA velmi těžké rány, ze kterých se budou jen stěží zotavovat, varoval The National Interest. Zatím vystupuje Čína jako strategický soupeř USA, to by se však mohlo změnit. „Několik desetiletí po skončení první studené války nepotřebuje Amerika druhou. Zcela naopak. Ekonomický konflikt s Čínou, nemluvě o vojenském, je neslučitelný s opravdovými národními zájmy USA,“ dodává The National Interest.