„Podařilo se nám ukázat, že index tělesné hmotnosti (BMI) záleží na tom, v jakém prostředí z hlediska stravy člověk žije. Každý den musíme volit mezi zdravou a nezdravou potravou, což ovlivňuje nadváhu. Například, když máte možnost po cestě rychle sníst nějaký ten fastfood, povede to ke zvýšení BMI,“ píše Adriana Dornellesová z univerzity státu Arizona (USA).

V posledních letech zjistili vědci velké množství záporných rysů západní diety, pro kterou je příznačné velké množství kalorií a tučné potravy. Například před dvěma lety vědci zjistili, že tučná potrava napomáhá vývoji Alzheimerovy choroby a pozměňuje fungování mozku takovým způsobem, že člověk začíná jíst ještě více.

Lékaři a dietologové kromě toho zjistili, že po rychlém občerstvení zapomíná člověk na to, že už jedl, a že fastfood napomáhá neplodnosti žen a zvyšuje skoro trojnásobně pravděpodobnost ztráty fertility ve srovnání s normální dietou. Kromě toho vyšlo najevo, že polotovary narušují metabolismus, což samo o sobě napomáhá přejídání.

Dornellesová našla originální svědectví toho, že spotřeba fastfoodu vede prakticky vždy k obezitě, kdy pozorovala život sedmi stovek obyvatel New Orleans v průběhu dvou let.

Její metodika pozorování se opírala o jednu jednoduchou zásadu: většina obyvatel velkých měst si po cestě z práce domů kupuje si potraviny nebo jí v restauracích, kavárnách a jiných podnicích, které se nacházejí blízko jejich domu nebo po cestě domů.

Když tomu tak je, pak počet podniků se zdravou a nezdravou potravou a vzdálenost k nim bude podle předpokladu Dornellesové mít značný vliv na pravděpodobnost nadváhy a jiných zdravotních problémů spojených s obezitou. Ověřila, zda to tak opravdu je takovým způsobem, že vypočítala „pohybové trasy“ účastníků průzkumu a porovnala je s tím, jaký index tělesné hmotnosti měli.

Jak ukázaly tyto výpočty, index tělesné hmotnosti účastníků projektu záležel ve značné míře na tom, kolik podniků rychlého občerstvení bylo ve vzdálenosti asi jednoho kilometru od jejich domu nebo po cestě domů. Stejná zákonitost byla příznačná i pro supermarkety, kde se prodávají levné potraviny s vysokou kalorickou hodnotou, a také pro jiné podniky s nezdravou potravou.

Na druhé straně, přítomnost plnohodnotných restaurací a obchodů s nízkokalorickými a dietními potravinami snižovala index tělesné hmotnosti. Mj. přítomnost každého podobného podniku snižovala BMI o 0,13 bodu, a podniky rychlého občerstvení ho zvyšovaly o 0,7 bodu.

V nejbližší době plánuje Dornellesová důkladněji prozkoumat tuto zákonitost, sledovat, co právě dělají obyvatelé města po cestě domů, a prozkoumat, jak ovlivňuje fastfood jiné životní ukazatele kromě nadváhy. Doufá, že toto všechno pomůže městským úřadům vytvořit optimálnější podmínky pro zdraví obyvatel.

V květnu bylo informováno o tom, že podle dat WHO má téměř 40 % dospělých na světě nadváhu, dalších 13 % je obézních. Za vinu označují přejídání, zálibu v sladkém a málo výživném jídle, sedavý způsob života.