„Srbsko zůstane vojensky neutrálním. Nezapojí se ani do NATO, ani do jakéhokoli jiného vojenského svazku. Právě proto se Srbsko stará o vlastní bezpečnost, v posledních letech jsme dosáhli značného pokroku, protože chceme být svobodní, sami si volit budoucnost a nebýt na nikom závislý.  Myslím si, že je to nejlepší cesta, a jakou cestu si zvolí Bosna a Hercegovina – to je jejich problém“, prohlásil.

Ruský velvyslanec v Srbsku Alexandr Bocan-Charčenko, kdy odpovídal na otázku o možném „sklouzávání“ Bosny a Hercegoviny ke vstupu do NATO, řekl toto: „To je samozřejmě velmi zajímavá otázka, jsem ale velvyslancem v Srbsku, a je pro mě těžké komentovat události v jiné zemi. Co se týče NATO a neutrality Srbska, respektujeme pozici Srbska vůči NATO. Taková pozice odpovídá nejvíce úkolům stability, rozvoje a spolupráce v regionu. Myslím si, že když je Srbsko neutrální, může soustředit svou pozornost a ekonomické možnosti na realizaci projektů, které jsou důležité pro život lidí a rozvoj země, právě toto je důležité“.

Ruský diplomat připomenul, že „Srbsko a Rusko jsou nejlepšími partnery ve všech sférách – ekonomické a politické“, a poukázal ještě jednou na úspěšnou spolupráci v oblasti infrastruktury.

Srbský prezident a velvyslanec RF navštívili v pátek staveniště železničního mostu přes Dunaj, který staví společnost RZhD International. Projekt předpokládá výstavbu dvoukolejového železničního tunelu Čortanovci a mostu v povodí Dunaje na úseku Stara Pazova – Novi Sad na trase Bělehrad – Budapešť, a také rekonstrukci existující železnice a výstavbu dvoukolejové železnice, po níž budou jezdit vlaky rychlostí 200 km/h.

Na začátku června bylo informováno o tom, že země Visegrádské čtyřky podporují vstup Srbska do Evropské unie. Shodli se na tom zástupci parlamentních výborů pro evropské záležitosti všech členských zemí V4. 

Vstup Srbska do Evropské unie je v současné době probíhající proces mezi srbskou vládou a Evropskou unií. Srbsko získalo status kandidátské země pro vstup do EU v roce 2012. Po podepsání dohody s Kosovem v prosinci 2013 byla následně zahájena vyjednávání. V tomtéž roce 2013 srbský prezident označil jako cílové datum vstupu země do EU rok 2020.

Někteří analytici dříve podotýkali, že Srbsko je neobvyklý kandidát na vstup do EU, protože si dovoluje tvrdohlavost v otázce odsouhlasení své zahraniční politiky se zahraničněpolitickou koncepcí Bruselu, poněvadž partnerství s Ruskem a vlastní územní celistvost mají pro Bělehrad příliš velký význam.

Dialog o vstupu Srbska do EU je ve stádiu pokračování: loni 10. prosince bylo například v Bruselu zahájeno projednání nových kapitol asociační dohody: sedmnácté - o ekonomické a monetární politice, a osmnácté - o statistice. Avšak hlavní kámen úrazu na cestě evropské integrace Srbska je kapitola č. 31 pod titulkem Zahraniční politika, bezpečnostní a obranná politika. Cílem této kapitoly je uvedení zahraniční politiky kandidátské země do souladu se společným kurzem Evropské unie. Ale již 4 roky brání zásadní postoj Bělehradu, který odmítá připojení k protiruským sankcím a „požehnání“ přijetí Kosova do mezinárodních organizací, aby se věc pohnula z mrtvého bodu.