Čína je hlavním zahraničním věřitelem USA. Peking drží americké státní obligace v částce 1,1 trilionu dolarů. Pokud se Čína rozhodne této skutečnosti využít a pokud začne prodávat americký státní dluh, může tato skutečnost vést k prudkému poklesu ceny státních cenných papírů, a tedy i k růstu jejich výnosnosti kvůli riskantnosti aktiva. V důsledku toho se cena na obsluhu státního dluhu pro USA prudce zvýší.

Výnosnost státních obligací mezitím ovlivňuje cenu komerčních a spotřebních úvěrů. Proto eventuální opatření Pekingu ovlivní také korporativní obligace, ceny hypotéky a automobilových úvěrů v USA, což bude mít negativní vliv na tempo růstu americké ekonomiky.

„Je ale řada vážných důvodů, proč to Čína nejspíše neudělá. Za prvé, to prostě nemusí mít očekávaný výsledek. Za druhé, to může uškodit čínské ekonomice,“ píše CNN.

Podobný krok povede k posílení jüanu, což pro Čínu nebude výhodné. Ta v posledním týdnu oslabuje svou národní měnu, aby tím vyvíjela nátlak na USA a zvýhodnila své výrobce v podobě levnějšího zboží, než u konkurentů.

Čínská národní banka snížila v tomto týdnu kurz národní měny vůči dolaru na minimální hodnotu od roku 2008. Poté USA obvinily Čínu z měnových manipulací a pohrozily, že se obrátí na Mezinárodní měnový fond. Mezitím vyjádřil americký prezident Donald Trump 8. srpna znepokojení upevněním kurzu dolaru, což podle jeho slov ovlivňuje záporně konkurenceschopnost amerických společností. 

Dříve The National Interest varoval před tím, že vyhrocením obchodní války s Čínou zasazuje Trump ekonomice USA těžké rány, z nichž se jen těžce uzdraví a které mohou vyvolat v zemi novou Velkou depresi.

Podle názoru časopisu hodlají USA, stejně jako v roce 1929, vsadit po 90 letech na toxickou směs z nacionalismu a cel, která již těžce zasáhla americké farmáře.

„Krátkozraké impulsy Trumpa“ mohou skutečně udělat z Číny místo strategického soupeře opravdového nepřítele. „Jenže několik desetiletí po skončení první studené války nepotřebuje Amerika druhou. Zcela naopak. Ekonomický konflikt s Čínou, nemluvě o vojenském, je neslučitelný s opravdovými národními zájmy USA,“ zdůrazňuje The National Interest.

USA již zažily podobnou situaci. Nebezpečné následky jedovaté směsi nacionalismu a cel jsou hlavní lekcí z třicátých let minulého století a určitě není dobré to opakovat. Po burzovním krachu v říjnu 1929 byly zvýšeny tarify, což mělo podpořit americké farmáře, ale pouze to zhoršilo celkovou situaci. USA pak podnikly řadu opatření v duchu „přiveď na mizinu souseda“, zejména se pokusily o devalvaci měny po celém světě.