Vojenská mise pod vedením Spojených států v Perském zálivu dramaticky sníží bezpečnost námořní dopravy v regionu. Oznámil to ve čtvrtek íránský ministr obrany, brigádní generál Amír Chátami během telekonference se svými protějšky z Kataru, Kuvajtu a Ománu.

„Region by neměl být místem pro cizince,“ uvedl Chátami, kterého cituje íránská agentura IRNA. „Není pochyb o tom, že se o bezpečnost Perského zálivu mají starat země regionu. Islámská republika Írán je rovněž důležitá země, která zajišťuje stabilitu v Zálivu,“ dodal.

Spojené státy dříve navrhly zahájení operace Sentinel (Stráž), ve které bude koalice států zajišťovat svobodu plavby v Perském zálivu, Hormuzském průlivu a Ománském zálivu. Podle Chátamiho bude mít tato koalice opačný efekt.

„Vojenská koalice, kterou chce vytvořit Amerika pod záminkou ochrany námořní dopravy, sníží bezpečnost v regionu,“ uvedl íránský ministr a dodal, že zdrojem nestability je Washington, nikoliv Teherán.

Případnou izraelskou účast označil za provokaci, která může mít katastrofické důsledky pro region. Jaké přesně důsledky má na mysli, však nesdělil.

Chátami dále vyzval „bratrské“ národy v Perském zálivu, aby si i nadále udržely konstruktivní dialog. Po skončení konference kuvaitský ministr obrany vyjádřil své přání na posílení vztahů mezi Íránem a Kuvajtem. Podle agentury IRNA jeho země respektuje íránskou rozhodnou a účinnou roli v zajištění míru a stability v regionu.

Íránská agentura PANA dále tvrdí, že ministr obrany Ománu ze své strany navrhl užší koordinaci mezi námořnictvem Ománu a Íránu.

Růst napětí v Perském zálivu

Situace v Perském zálivu je již několik měsíců velmi napjatá. Mezi Spojenými státy a Íránem téměř došlo k ozbrojenému konfliktu poté, co Íránské revoluční gardy 20. června sestřelily americký bezpilotní letoun nad Perským zálivem.

V Teheránu tvrdí, že stroj pronikl do íránského vzdušného prostoru, zatímco v USA trvají na tom, že se pohyboval nad mezinárodními vodami. Americký prezident Donald Trump nařídil vojenskou odvetu proti vybraným íránským vojenským cílům. Tu ale na poslední chvíli zrušil a místo toho uvalil nové sankce. Předešlé kolo sankcí Washington na Írán uvalil poté co, v květnu loňského roku odstoupil od jaderné dohody s Íránem.

Dříve v červnu došlo k explozi na dvou tankerech v Ománském zálivu. Washington z toho obvinil Teherán, který svou odpovědnost popírá. Dne 4. července gibraltarské úřady společně s příslušníky britského námořnictva zadržely u břehů britského zámořského území íránský ropný tanker plující pod panamskou vlajkou Grace 1. Důvodem mělo být porušení sankcí EU uvalených na jednu ze syrských rafinérií, kam tanker směřoval.

O dva týdny později 19. července Íránské revoluční gardy v Hormuzském průlivu zadržely britský tanker Stena Impero, který eskortovaly do íránského přístavu Bandar Abbás. Provést vzájemnou výměnou tankerů Londýn odmítá.

Koalice v Perském zálivu

V reakci na poslední incident Spojené státy chtějí zřídit koalici zemí pro provádění hlídek v Perském zálivu. Svou účast v pondělí potvrdila Británie, která původně chtěla zřídit evropskou misi, a Izrael, který přislíbil koalici poskytovat svá výzvědná data a další pomoc.

Minulý týden americký viceadmirál Michael Gilday prohlásil, že americké námořnictvo chce, aby 80 až 90 % práce v této koalici připadla na americké partnery, zatímco USA se hlavě soustředí na zpravodajské aktivity.

Írán ze své strany varoval Spojené státy a jejich evropské spojence před jakoukoli bezpečnostní misí v regionu. V Teheránu uvedli, že jsou připraveni bránit své pobřeží a zajistit svobodu plavby.