Současný růst cen vepřového masa v Česku Vojtěch Filip spojuje s likvidací vepřínu v Letech na Písecku v roce 2018, tento podnik politik nazval vysoce efektivním a viní vládu premiéra B. Sobotky, že tímto krokem snížila produkci českého vepřového pod 30 % naší spotřeby. Filip to napsal na své stránce na Twitteru a dodal, že to byl zločin.

Později poskytl rozhovor pro portál Seznám zprávy, ve kterém zpochybnil, že vepřín zasahoval do prostoru bývalého koncentračního tábora.

„Já na místo jezdím, je to můj volební obvod a to pietní místo je velmi pěkné. Ale že by to zasahovalo do místa toho tábora, to opravdu ne, podívejte se na mapu,“ řekl k umístění bývalého vepřína.

Odpověď Muzea romské kultury

Zástupci Muzea romské kultury se na své oficiální stránce na Facebooku ohradili proti výroku Vojtěcha Filipa.

„Vyjádření Vojtěcha Filipa považujeme za znepokojivé, jelikož vykoupením vepřína došlo k prvnímu kroku k řádnému a důstojnému uctění obětí. Odstranění vepřína a budoucí památník je důležitým krokem v zápasu o historickou paměť, kdy na tragický osud Romů a Sintů během druhé světové války bylo často zapomínáno a jejich utrpení bylo popíráno,“ napsali.

Instituce se ohradila také vůči tomu, že Filip v následném rozhovoru pro server Seznam.cz uvedl: „Z map, fotografií a archivních dokumentů jasně vyplývá, že areál vepřína v 90. letech z větší části stál na místě, kde se mezi léty 1942 a 1943 nacházel takzvaný cikánský tábor.“

Reakce na Filipův výrok na sociálních sítích

Pod příspěvkem politika na Twitteru se okamžitě objevilo hodně kritizujících a urážlivých komentářů.

Strana ČSSD na svém profilu na Twitteru podotkla, že místo bývalého koncentračního tábora, kde zahynulo několik set lidí, včetně desítek dětí a kojenců, by mělo být pietní, šlo prý o dobrý krok B. Sobotky a vlády ČSSD.

Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil považuje výrok Vojtěcha Filipa za nebezpečný nesmysl a drzost.

„Byli to právě komunisté, kdo zlikvidoval malé sedláky, sebral jim statky, zničil jim životy a zruinoval české zemědělství,“ uvedl Pospíšil na Twitteru.

V rozhovoru pro Seznam zprávy Filip uvedl, že nevidí důvod, proč by se za svůj tweet měl omlouvat. „Proč bych se omlouval za svá slova, která mluví o tom, že někdo utratil půl miliardy a chce utratit další peníze z veřejných prostředků a že zlikvidujeme výrobní podnik,“ řekl Seznamu.

Lidskou tragédie přiznává, ale likvidace vepřína mu vadí.

„Já píšu o ceně masa v České republice. Nemám pocit, že by tweet byl za hranou. Můj dědeček byl partyzán proti fašistům, byl pronásledován. Opravdu si myslím, že mám pravdu. Vláda v této věci postrádala legitimitu od občanů,“ vysvětlil Filip.

„Neexistující pseudokoncentrák“

Vojtěch Filip není prvním, který se vyjadřuje na adresu tábora v Letech. V roce 2018  poslanec za SPD Miloslav Rozner při kritice rozhodnutí bývalé vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech hovořil o táboře jako o „neexistujícím pseudokoncentráku“.

„Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku," uvedl Rozner podle nahrávky zveřejněné ČT.

Bývalý ministr kultury Daniel Herman byl jedním z klíčových mužů předchozí vlády, která vyjednala odkup vepřína, který stojí na místě někdejšího koncentračního tábora.

Miroslava Roznera vzápětí zkritizovala řada politiků i historiků, někteří z nich podali trestní oznámení za popírání holocaustu. Za tento výrok ho chtěla stíhat policie, ale Sněmovna poslance ke stíhání letos v březnu nevydala.

Šéf SPD Tomio Okamura zase v minulosti zpochybňoval, že byl tábor v Letech hlídaný a oplocený.

Tzv. cikánský tábor

Tábor Lety sloužil během 2. světové války jako trestní pracovní tábor a později sloužil jako sběrný tábor. Byl otevřen protektorátními úřady v srpnu 1940 jako kárný pracovní.

V srpnu 1942 proběhla změna tábora z pracovního právě na „cikánský“ a začaly deportace. Cikáni se dostali na stejné postavení se Židy v prosinci 1942. Od té doby začaly deportace z Let do vyhlazovacích táborů, nejčastěji do Osvětimi. Do května 1943 táborem prošlo celkem 1 309 registrovaných osob, nejméně 326 z nich zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů.

Vepřín na místě bývalého tábora vznikl v 70. letech. V polovině devadesátých let přislíbila vláda zbourání velkovýkrmny, která patřila písecké firmě Agpi, a. s., a obnovu tábora coby pietního místa. 13. května 1995 byl za účasti prezidenta Václava Havla v Letech odhalen památník. V červenci 2013 vyzval Výbor OSN pro lidská práva českou vládu, aby dokončila odkup a uzavření vepřína. V srpnu 2017 vláda rozhodla o odkupu vepřína za částku 450 milionů Kč od jeho vlastníka, jeho následné demolici, archeologickém výzkumu prostoru a úpravě areálu včetně vybudování památníku s pamětní síní. V roce 2018 se na obecním úřadě v Letech otevřelo Muzeum romské kultury.