Rozhodnutí Štefana Harabina kandidovat na předsedu Nejvyššího soudu popudilo slovenské liberální opoziční strany. Podle nich je nepředstavitelné, aby člověk, jako je Harabin, tuto funkci zastával.

„Součástí změny, které na Slovensku chceme dosáhnout, je i zvýšení důvěry ve spravedlnost a vymahatelnost práva. Je klíčové, aby v čele významných soudních institucí, kterou je i Nejvyšší soud SR, stál člověk, o jehož povaze nejsou pochybnosti. I proto považujeme dnešní ohlášení kandidatury Štefana Harabina na post předsedy Nejvyššího soudu SR za hrozbu pro spravedlnost na Slovensku,“ uvedla koalice stran Progresivní Slovensko a Spolu-občanská demokracie v prohlášení pro agenturu SITA.

„Slovensko se potřebuje očistit od lidí, kteří ho tahají zpět do minulosti. Odpovědnost mají členové Soudní rady, kteří budou předsedy Nejvyššího soudu SR vybírat. Zvýšenou pozornost proto budeme věnovat i volbám nových členů soudní rady,“ dodali zástupci politických stran v prohlášení.

Pochyby o nezávislosti

Podobně reagovala i nová strana bývalého prezidenta Andreje Kisky Za lidi. Ta vyzvala ministra spravedlnosti Gábora Gála (Most-Híd), aby v případě Harabinovy kandidatury konal. Mimo jiné jim vadí, že se Harabin účastnil prezidentských voleb, kde s necelými 15 % skončil na třetím místě.

„Soudce, a o to víc předseda Nejvyššího soudu, musí být nezávislý a musí se tak i veřejnosti jevit navenek. Pan Harabin nesplňuje tuto podmínku, protože vstoupil do aktivního politického zápasu o funkci prezidenta republiky. Funkce předsedy Nejvyššího soudu má být oddělena od politiky, osoba pana Harabiny ji neodděluje, ale naopak ji přímo spojuje s politikou,“ uvedla Mária Kolíková ze strany Za lidi.

„Vyzýváme předsedkyni Nejvyššího soudu Slovenské republiky, jakož i ministra spravedlnosti Gábora Gála, aby jako oprávněné osoby podaly podnět Soudní radě Slovenské republiky s žádostí o stanovisko k možné kandidatuře osoby Štefana Harabina, a to v souvislosti s možným porušením zásad soudcovské etiky, protože ještě před pár měsíci kandidoval na politickou funkci a byl aktivní součástí předvolební kampaně, vyjadřoval se k politickým otázkám a aktivně se zapojoval do politického boje,“ stojí dále v prohlášení.

Pošramocená reputace

Harabin médiím uvedl, že i v případě úspěšné kandidatury do čela Nejvyššího soudu nehodlá z politiky odejít. Bývalý kandidát na prezidenta řekl, že chce na půdě Národní rady prosadit platformu zákonnosti, ústavnosti a spravedlnosti.

Současnou předsedkyni Nejvyššího soudu Danielou Švecovou spolu se soudkyní Janou Bajánkovou obvinil z toho, že se tato instituce stala místem působení organizovaných zločineckých skupin. Ostatně stejné kritice musel čelit i on, když stál v čele Nejvyššího soudu v letech 1998 až 2003 a opět od roku 2009 až do roku 2014. V letech 2006 až 2009 působil jako ministr spravedlnosti, kterého na tuto funkci nominovala strana ĽS-HZDS bývalého premiéra Vladimíra Mečiara. 

„Harabin je nejen politik, který si stále obléká soudcovský talár, ale i osoba, která má pokřivený morální profil. Jeho kontakty s mafiánem Sadikem, konspirace a lži, které šíří, šikana kolegů u Nejvyššího soudu, politizace justice, to vše jsou důvody, proč by nejenže neměl kandidovat na předsedu Nejvyššího soudu, ale neměl by být už ani soudcem, protože nesplňuje podmínku nezávislosti,“ prohlásil právník Juraj Šeliga, který byl od března 2018 až do května 2019 mluvčím iniciativy Za slušné Slovensko.

Zájemce o post šéfa Nejvyššího soudu musí někdo navrhnout. V záři bude o kandidátovi hlasovat Soudní rada SR. Pro zvolení bude nutné získat hlasy alespoň 10 z 18 členů Rady. Kromě Harabina se uvažuje i o kandidatuře předsedkyně Ústavního soudu Ivetty Macejkové nebo soudkyně Nejvyššího soudu Janě Bajánkové, která dříve předsedala i Soudní radě.