Ministerstvo spravedlnosti poslalo návrh novely zákona o soudech a soudcích vládě na konci července. Kromě zákazu opakovaného jmenování předsedů soudů a povinné roční praktické přípravy justičních kandidátů daný dokument obsahoval návrh na omezení rozhodování laických přísedících v trestních řízeních.

Jak by se měl systém přísedících změnit?

Podle novely by měli „soudci z lidu“ i nadále spolurozhodovat v pracovněprávních sporech. Co se týče trestných činů, v tomto případě budou senáty složené ze soudce a dvou přísedících zasedat jen v případě nejzávažnějších, především násilných činů, kde činí horní hranice sazby nejméně deset let - ovšem s výjimkou činů majetkových a hospodářských, o nichž má nově rozhodovat pouze samotný soudce.

Agentura ČTK uvádí, že ministerstvo argumentuje svůj návrh mimo jiné tím, že projednávané závažné hospodářské a majetkové zločiny jsou vysoce odborně náročné a laik o nich mnohdy nemůže kvalifikovaně rozhodnout, pokud nemá ekonomické či právní vzdělání.

Kritik systému přísedících také argumentuje tím, že problémy s přísedícími často vedou k protahování procesu – třeba když jsou laici v taláru nemocní nebo nedostanou volno z práce. Zajistit jejich účast u soudů bývá problém především v době letních měsíců.

Nelogický návrh

Viceprezident Soudcovské unie ČR v rozhovoru pro ČTK uvedl, že ministerský návrh na omezení přísedících jen na ty nejzávažnější případy je nelogický.

„Místo toho, aby stát učinil nutná opatření směřující k zatraktivnění laického prvku v justici zejména v podobě navýšení odměny za účast u soudu či v organizaci každoročních školení přísedících, raději řekne, že přísedící, kteří jsou soudům k dispozici, nejsou dostatečně erudovaní, snižují pro svůj často vysoký věk a zdravotní problémy s ním spojené důstojnost soudních jednání, případně komplikují vedení řízení svými absencemi,“ řekl.

Podle něj jsou přísedící „schopni do rozhodování soudu přinést cenný úhel pohledu, kterého soudce, ať už sebevíce erudovaný, není schopen“.

„Správně vybraní a dobře pracující přísedící jsou vedle účinné pomoci ve své odbornosti schopni zachytit a následně předsedovi senátu reprodukovat nonverbální projevy osob v jednací síni v okamžiku, kdy předseda senátu upřel svou pozornost na spis nebo na jinou osobu v jednací síni a těchto nonverbálních projevů si nemohl všimnout,“ zdůraznil viceprezident.

Nakonec Černý označil tuto úpravu za „klasickou ukázku bezradnosti ministerstva spravedlnosti“.

Benešová odpověděla na kritiku

Podle slov ministryně spravedlnosti Marie Benešové, ji tato kritika velmi rozčílila, protože prý se soudci, včetně prezidentky unie Daniely Zemanové, o věci osobně jednala na dvoudenní poradě.

„Velmi nepříjemně mě to překvapilo, dá se říct, že naštvalo. Diskutujete s nimi férově, všechno jim řeknete a proberete s nimi, žádná odezva nepřišla a najednou takováto podpásovka,“ řekla ministryně v rozhovoru pro ČTK.

Benešová připomněla, že návrh zákona vznikal za předchozího ministra Jana Kněžínka (ANO) a byl prý už tehdy se Soudcovskou unií ČR diskutován. Převážná většina soudců podle Benešové přísedící nechtěla. Benešová prý naopak, podle jejích slov, přísedící zachránila.

„Když jsem na konci dubna nastoupila na ministerstvo, byl tento zákon připraven za souhlasu soudcovské unie bez přísedících. Zůstala jsem na to koukat a řekla, že toto nepřipustím, protože ten laický prvek je tam důležitý, tedy přesně to, na co unie poukazuje,“ uvedla Benešová.

Kompromisní řešení

Ministryně sdělila, že osobně trvala na tom, že by měli být přísedící dále činní, zejména v pracovněprávních věcech, a také že by měli dále působit v kauzách závažných trestných činů.

„Na tom jsme se s unií v podstatě dohodli, takto to bylo uzavřeno a zákon v této podobě jsem poslala do vlády,“ uvedla Benešová.

Nynější odmítavé stanovisko unie prý proto nechápe, obrátili podle ní o 180 stupňů. „Najednou se soudci vzbudili a začali mě kritizovat, že jsem přísedící omezila. Přitom je původně nechtěli vůbec. Nestačím se divit, nerozumím tomu,“ dodala Benešová.

„To se mi nelíbilo, byl to vysloveně pokrytecký přístup. Nevím, proč okopávají kotníky ministerstvu spravedlnosti, které se snažilo s nimi jednat férovou cestou,“ dodala Benešová.

Podle ní jde o kompromisní řešení mezi zachováním a zrušením tohoto prvku.

Kdo se může stát přísedícím?

Přísedícím se podle zákona může stát plně svéprávný a bezúhonný člověk starší 30 let. Do této funkce jej volí zastupitelstvo obce či kraje, a to na čtyři roky, přičemž je možné i opakované zvolení. Přísedící působí v soudních senátech při rozhodování pracovněprávních sporů a v závažnějších trestních řízeních, kde nerozhoduje samosoudce.