Faltýnek, který je znám tím, že udržuje dobré vztahy s prezidentem, uvedl, že ústavní žalobu považuje za nesmysl. Jak uvádějí Novinky.cz, na dotaz, zda by byl pro, aby se žaloba nezařazovala na pořad schůze, odpověděl: „Já určitě.“

O pořadu schůze rozhoduje organizační výbor Sněmovny, následně poslanci tento pořad schůze schvalují hlasováním.

„Kdyby na organizačním výboru vznikl návrh bez zařazení ústavní žaloby, mohl by někdo vystoupit na plénu a navrhnout bod zařadit a hlasovalo by se,“ řekl Novinkám místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti), který upozornil, že vláda má v současnosti většinu.

Proti zařazení ústavní žaloby ostatně vystoupil i předseda hnutí SPD Tomio Okamura. V případě, že by se k ANO a SPD přidali ještě čtyři poslanci, o žalobě poslanci jednat ani nebudou. Jak totiž praví Ústava, v případě, že Sněmovna nevysloví souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj požádal Senát, platí, že souhlas nebyl dán.

Nicméně na konci července předseda dolní komory Parlamentu Radek Vondráček (ANO) agentuře ČTK řekl, že podle něj ve Sněmovně bude vůle o ústavní žalobě jednat. Tehdy uváděl, že tříměsíční lhůta nebude promarněna.

Žaloba má malé šance na úspěch

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek nevylučuje, že žaloba spadne pod stůl. I přesto by se podle něj lidé dozvěděli, kdo hájí Ústavu a kdo toleruje její neustálé ohýbání.

„Když se ANO, SPD a KSČM domluví, že to vůbec na plénum nepustí, tak během tří měsíců projde lhůta a Sněmovna to vůbec neprojedná. To je docela dobře možné,“ uvedl. „Ale i to je informace o tom, že poslanci, kteří přísahali na Ústavu, jsou ochotni dívat se na to, jak je ohýbána a jak se někdo snaží zavést poloprezidentský režim. Každý poslanec, který si přeje, aby byla zachována parlamentní demokracie, tak by tu žalobu podpořit měl,“ míní Kalousek.

Senát schválil ústavní žalobu na prezidenta 24. července. Pro její podání k Ústavnímu soudu hlasovalo 48 senátorů z nutných 45. Proti žalobě hlasovalo 27 senátorů. Teď ji podle Ústavy musí ještě schválit Poslanecká sněmovna třípětinovou většinou. Tudíž i v případě, že by o žalobě Sněmovna nakonec jednala, potřebných 120 hlasů by nejspíše nezískala.

Předseda komunistů Vojtěch Filip pro Novinky uvedl, že nebude proti tomu, pokud o žalobě bude Sněmovna jednat. Již dříve však sdělil, že je vůči ní však velmi skeptický.

„Po přečtení tzv. ústavní žaloby Senátu na prezidenta Zemana zjišťuji, že zpracovatelé nazvali žalobou a ještě k ústavnímu soudu jen snůšku politických názorů, která nerespektuje ústavní pořádek, plete si volební období a má nízkou legitimitu. Ta pak nedosahuje ani 10% hranice,“ poznamenal Filip na konci července.

Návrh žaloby pochází z pera senátora Václava Lásky (Senátor 21), který Zemanovi vyčítá osm případů hrubého porušení Ústavy. Mezi ně patří průtahy s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), odmítnutí jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, jak chtěla ČSSD, nebo to, že prezident nechal vládnout bez důvěry menšinový kabinet Andreje Babiše (ANO).