Konečně i Švédové našli svoji vyvolenou: Francie má Johanku z Arku, neboli Pannu orléanskou (La Pucelle d'Orléans), Italové svoje Slzy Panny Marie v Syrakusách, a Švédsko se také dočkalo: svatá Greta Thunberg vztyčila ruce před zraky OSN a začalo pršet. Evropa je zachráněna, svět je zachráněn. Armagedon se odkládá.

 iROZHLAS

Divné je, že Svatá Greta (ne)byla v době cyklů výrazných období - chladných glaciálů a teplých interglaciálů. V rámci těchto základních cyklů bylo na základě výzkumu rozeznáno množství dílčích klimatických výkyvů, a to zejména v průběhu glaciálů, jelikož doba jejich trvání se pohybuje kolem 100 tisíc let, zatímco trvání interglaciálů se počítá jen řádově na několik málo desítek tisíc let. Nebo že by to už tenkrát dirigovala?

 

Zázrak: přečtěte si z minulosti, jak se jeden také stal

Slzy Panny Marie v Syrakusách

Novomanželé si velmi vážili obrazu nad manželskou postelí ztvárňující Neposkvrněné Srdce Panny Marie, svatebního daru, který dostali od sestřenice, která jej koupila za 3.300 lir v obchodě Salvatore Floresta na Corso Umberto I., č. 28 v Syrakusách. Na Via degli Orti di S. Giorgio č. 11 tak pod pohledem nebeské Matky začal nový život, opírající se o každodenní tvrdou práci, záhy se těšící na dar nového života, plodu upřímné lásky. Ukázalo se však, že pro Antoninu to bude těžké těhotenství, natolik, že mnohdy přestávala vidět. V noci z 28. na 29. srpna se Antonietta cítila tak špatně... Kolem 3. hodiny přišla zcela o zrak; až skoro do 8.30 neviděla vůbec nic. Během jednoho křečovitého záchvatu nabyla zraku. Nevěřila sama sobě. Otevřela oči a viděla, že Panna Maria nad jejím lůžkem pláče. Dojetí, bázeň, radost...

Snadno pomyslet, jak rychle se zpráva šířila po sousedství, po čtvrti a pak po celém městě. Byla to pravda. Antoniettina Madona plakala, z jejich očí kanuly skutečné slzy. Onoho sobotního dopoledne, 29. srpna 1953, „Madonnina“ (toto jméno totiž lid okamžtě provolával) ronila slzy šestkrát či sedmkrát. U chudičkého domku se tísnil dav, všichni chtěli vidět. Byla povolána policie: i tato musela konstatovat, že Madona skutečně pláče.“

(Z deníku Mons. Giuseppe Bruno, farář v Pantheonu, v Syrakusách)

 

Samozřejmě klimatické změny byly, jsou a budou. Ale vliv člověka na planetu Zemi, stejně jako na Slunce je stejný, jako vliv mravence na tok řeky Zambezi na hranici Zimbabwe, Namibie a Botswany.  Samozřejmě lokálně na asfaltu v době slunce je žár, domy se rozpálí, ale Slunce si svítí jak chce a Země se otáčí stejně tak. Jenom nějaký pitomec navrhl Gretu jako symbol korupce a miliard na okrádání občanů a tak se jede jak kdyby za miliardy dolarů někdo zatemnil Slunce. Nasypejte prachy a uděláme vám globální rovnováhu navždy. Někdy. V roce 3000...

Chudák autistická Greta, kterou šmejdi zneužili k strašení půl světa.