Úřady USA zařadily na sankční seznam íránského ministra zahraničních věcí Mohammada Džaváda Zarífa. Vysoce postavený pracovník americké administrativy prohlásil, že Washington už nepovažuje Zarífa za prioritní kontakt, jakým byl v době projednávání jaderné dohody, od níž USA odstoupily. Zaríf později prohlásil, že USA na něho uvalily sankce, protože ho považují za nebezpečí pro americké plány.

„Mír s Íránem je matkou každého míru a válka s Íránem je matkou všech válek, znovu to opakuji. Chcete-li bezpečnost, chtějí-li vaši vojáci bezpečnost v regionu, nemůžete ohrožovat naši bezpečnost a zároveň očekávat, že budete sami v bezpečí. Mír výměnou za mír,“ řekl Rúhání.

Uvedl rovněž, že chtějí-li USA jednat s Íránem, musejí nejdřív zrušit potiíránské sankce.

Situace v Perském zálivu a sousedních regionech se v posledních měsících znatelně vyostřila. V sousedním Ománském zálivu došlo v polovině června k útoku na dva ropné tankery: Front Altair a Kokuka Courageous. Podle některých údajů byly na tankery připevněny a poté odpáleny magnetické miny, v důsledku čehož došlo na lodích k explozím a požárům. Oficiálně to nebylo potvrzeno. Írán odmítá svůj podíl na incidentech.

Vyhrocené vztahy s Íránem

Po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce se vztahy mezi Íránem a USA znatelně zhoršily. USA v květnu loňského roku odstoupily od jaderné dohody s Íránem a uvalily sankce na islámskou ekonomiku. V pátek zvláštní zmocněnec Spojených států pro Írán Brian Hook varoval před tím, že USA uvalí sankce na jakoukoliv zemi, která nakoupí íránskou ropu.Na konci americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vyhlazením. Stalo se tak poté, co íránský prezident Hasan Rúhání uvedl, že v Bílém domě trpí mentální poruchou.

Trump v reakci na tyto výroky poznamenal, že íránští funkcionáři nejsou chytří a zdůraznil, že jakýkoli vojenský konflikt s Íránem nebude trvat dlouho. Dodal ale, že si válku nepřeje. K těmto ostrým výrokům došlo poté, co dne 20. června Íránské revoluční gardy sestřelily americký bezpilotní letoun, který operoval v oblasti Perského zálivu. Teherán tvrdí, že stroj pronikl do vzdušného prostoru země, nicméně USA toto tvrzení odmítají. Podle nich se dron pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru.

V reakci na tento incident Trump nařídil útok na vojenské cíle v Íránu. Na poslední chvíli ale svůj rozkaz zrušil. Podle něj by při útoku zemřelo 150 íránských vojáků, což považuje za neproporcionální odvetu. Na Twitteru však napsal, že varianta útoku na Írán zůstává. Spojené státy následně uvalily další sankce, které zasáhly i íránského duchovního vůdce ájatolláha Sajjida Alí Chameneího a ministra zahraničí Íránu Mohammada Džaváda Zarífa.

Přesně týden před sestřelením dronu, tedy dne 13. června, došlo k explozi na dvou tankerech v Ománském zálivu. Spojené státy z incidentu obvinily Írán. Ten svou odpovědnost odmítá. Jako důkaz Pentagon zveřejnil snímky, na kterých údajně členové Íránských revolučních gard odstraňují nevybuchlou minu z japonského tankeru.Nicméně japonský provozovatel tankeru zpochybnil, že výbuch způsobila mina. Odkazuje na členy posádky, kteří tvrdí, že před explozí poblíž tankeru zahlédli létající objekty.

Válka tankerů

Večer 19. července vojenské námořnictvo Íránských revolučních gard (část Ozbrojených sil Íránu) zadrželo v Hormuzském průlivu v íránských územních vodách britský tanker Stena Impero a poté ho doprovodilo do přístavu Bandar Abbás. Posádka tankeru, sestávající z 23 lidí včetně tří Rusů, zůstává na palubě, ale majitel lodi se s ní nemůže spojit. Íránské úřady uvedly, že posádka je zdravá a tanker byl ukotven v přístavu. Majitelé lodi podali oficiální žádost o návštěvu námořníků na palubě lodi a čekají na odpověď úřadů.Incident se

Stena Impero byl reakcí íránských úřadů na zadržení íránského tankeru úřady britského Gibraltaru dne 4. července. Loď Grace 1 byla podezřelá z porušení sankcí EU vůči Sýrii. V rámci vyšetřování případu policie zadržela kapitána, hlavního asistenta tankeru a dva další členy posádky. Soud prodloužil jejich vazbu do 15. srpna.