Bill Kristol je americký neokonzervativní politolog a komentátor. V roce 2003 jako spoluautor vydal knížku Válka o Iráku, v níž zdůvodnil a podpořil osm let dlouhou vojenskou operaci Spojených států v Iráku. Blaha o něm v příspěvku hovoří jako o americkém Rosenbergovi (Alfred Ernst Rosenberg byl jedním z prvních a nejvlivnějších členů německé nacistické strany).

„Kristol je americký neokonzervativec, který zarputile obhajoval americké války v Iráku, Jugoslávii i Libyi. V případě Iráku byl radikálnější než váleční zločinci Bush a Blair. Prostě - úplný extrém. Dokonce Bushe kritizoval, že neposlal do Iráku ještě více vojáků. Je to jeden z nejznámějších amerických militaristů,“ hodnotí Blaha Kristola.

Slovenský politolog se pustil do Američana, protože se na internetu před několika dny objevila fotka, kde Kristol stojí vedle Miroslava Beblavého, šéfa slovenské strany Spolu.

„A Mirko se vedle něj usmívá jako nadržená náctiletá fanynka na koncertu Justina Biebera. Blahopřeji. Mirko ví, s kým se má kamarádit. Spolu. S Kristolem. Slušné a progresivní. A bombové,“ píše poslanec o svém kolegovi z Národní rady SR.

Blaha dále varuje, že s Beblavým a Kristolem budou další války: „Kristol je netvor. Hitler měl svého Rosenberga, USA mají svého Kristola. A tím, že se s ním Beblavý setkává, pouze potvrzuje, že slouží těm nejodpornějším americkým válečným štváčům, kteří mají na svědomí potoky krve.“

„Tato fotka je skandál. Diskvalifikuje z veřejného života Beblavého i Farskou,“ napsal Blaha s tím, že fotkou s Kristolem se šéf slovenské strany Spolu, který během let 2002 až 2006 působil jako státní tajemník na Ministerstvu práce, sociálních věcí a rodiny SR, přihlásil k válce a krveprolití.

Na konci příspěvku Luboš Blaha píše, že Miroslav Bedlavý je americký pudlíček a pokud někdo chce, aby bylo Slovensko americkou kolonií a šlo do válek, ať se těší - spolu s Mirkem budete mít válek, kolik hrdlo ráčí.

Poznámka:

Válka v Iráku, někdy označovaná jako druhá válka v Zálivu, je označení pro konflikt, který zahájil vpád vojsk skupiny států vedených USA do Iráku v roce 2003 a skončil v prosinci 2011.  Podle různých zdrojů se počet obětí liší o stovky tisíc mrtvých. Studie akademiků ze Spojených států, Kanady a Iráku ve spolupráci s iráckým ministerstvem zdravotnictví v roce 2013 došla k závěru, že si válka v Iráku vyžádala 461 000 civilních obětí. Mnohem větší počet obětí konstatovala společnost Research Business v lednu 2008. Podle upřesněného odhadu se počet úmrtí pohyboval od 946 000 do 1 120 000.