Stíhačka Su-57 je univerzální letoun, který dokáže stejně úspěšně plnit úkoly získání převahy ve vzduchu a úkoly zachycení menších cílů spolu se splněním útočných misí proti pozemním cílům. Letoun má všechny vlastnosti páté generace: sníženou radiolokační viditelnost, kruhový přehled systému radiolokačních stanic, schopnost integrovat vzdušné operace do jediného informačního prostoru supermanévrovatelnost a inteligence.
Kabina moderního letadla vypadá stále více futuristickou: má výkonný počítač, který řídí různé složky palubního zařízení, barevné multifunkční displeje, zobrazování informací na čelním skle, zaměřování otáčením hlavy pilota, joystick pro řízení letounu a výběr velkého počtu funkcí jedním hnutím prstu. Tomu všemu se dnes říká „skleněná kabina“ a „inteligentní letoun.“
Portál China.com uvedl, že „nenápadnost (…), čili stealth, je povinná podmínka pro stíhačku páté generace, a skutečnost, že ji má Su-57, byla vždy zpochybňována, a byl to akutní problém“.
V Su-57 byla odstraněna jedna z příčin velké radiolokační viditelnosti moderních letounů: odrážení vln radarů od lopatek turbíny proudových motorů. Tvar vzduchových kanálů Su-57 je natolik specifický, že zajistí téměř úplně ochranu motorů před objevením radary. Konstrukce draku letadla téměř nemá přímé úhly, které činí klasické letouny dost snadnou kořistí pro radary. Su-57 je zkrátka, mnohem méně viditelný, dokonce méně než moderní letouny typu Su-35.
Dá se zajistit několika způsoby.
Za prvé pomocí speciální aerodynamické uspořádání draku (airframe) s diferenčně vychýlitelnými řídícími systémy a čelní horizontální ocasní plochou. Podobné řídící systémy umožňují asynchronně a tedy účinněji provádět manévry, například dva kýly letounu dokáží změnit polohu do různých úhlů a dokonce různých stran.
Za druhé jsou to motory s měnitelným vektorem tahu. Za podmínky, že kapacita motorů může být vyšší než bitevní hmotnost letounu, získáme možnost řízení letadla ve vzduchu prakticky jakýmkoli způsobem: „stát na ocasu“, dělat kotrmelce dopředu a dozadu, prudce zabrzdit („kobra“, Pugachev Cobra), a nečekaně se obrátit. Tohle všechno, i když samo o sobě nezaručí vítězství ve vzduchu, značně němu přispěje.
Italský vojenský portál Gli Occhi della Guerra psal, že motory jsou skutečnou Achillovou patou Su-57. Jde o proudový motor Izdělije 30, který nebude instalován na tomto stroji až do roku 2023-2025, píše Gli Occhi della Guerra.
Skutečně, první prototypy Su-57 mají motory předcházející generace. Vývoj motoru Izdělije 30, speciálně pro tento projekt, trval dost dlouho. Charakteristiky Su-57 s novým motorem budou samozřejmě poněkud vyšší, jde však o to, že dokonce i se stávajícím motorem odpovídá tento letoun kritériím páté generace a požadavkům ruského vojenského letectva.
Kromě předního radaru má systém dva další radary pro boční rozhled a také dva ve špičce křídla letadla. Tento radarový systém zabezpečí pro počítač a letce prakticky kruhový rozhled. Informace o cílech má pilot na multifunkčních displejích a na indikátoru na čelním skle, mohou být také odeslány dalším odběratelům: letadlům, štábům, raketám, pozemním jednotkám. Zkrátka všem, kteří mají přístup k informačnímu bojišti.
Letoun má také instalovaný nejmodernější kombinovaný navigační systém, který spojuje možnosti navigace podle GPS a GLONASS. Údaje o poloze letadla v reálném čase jsou samozřejmě použity také v systémech řízení zbraní, je to nutné pro použití většiny typů bomb a raket.
Speciálně pro Su-57 byly vyvinuty a vyvíjejí se nové druhy zbraní, jsou modernizovány stávající rakety s cílem jejich umístění ve vnitřním prostoru letounu pro zbraně. Skryté umístění raket a bomb nikoliv na vnějším závěsu, ale uvnitř stroje, snižuje samo o sobě značně radiolokační viditelnost. Su-57 má dva typy vnitřních prostorů pro zbraně: velký pod trupem pro velké rakety dlouhého a středního doletu proti pozemním a vzdušným cílům a také dva menší úložné prostory pod křídly pro rakety vzdušného boje na malé vzdálenosti.
K provádění dálkových, skutečně strategických misí, jsou pro tento letoun modernizovány taktické rakety s plochou dráhou letu X-59MK2 třídy vzduch-země, které byly úspěšně otestovány v Sýrii. Vzhledem k doletu Su-57 dokáží tyto rakety zasáhnout strategicky důležité cíle vzdálené až 2000 km od domovského letiště útočných letadel.
Pro ruskou stíhačku páté generace jsou také vyvíjeny řízené bomby různé ráže. Probíhají zkoušky raket vzduch-vzduch dlouhého doletu, které se mají rovněž stát součástí budoucího arzenálu Su-57.
Ano, Su-57 je rychlejší, má větší dolet. Bitevní dolet Su-57 bez dotankování činí 2000 km, maximální rychlost 2,45 M oproti 1093 km a 1,6 M u F-35. Avšak jde o letouny poněkud různé váhové třídy. Stane-li se, že se Su-57 a F-35 dostanou do souboje ve vzduchu, bude Su-57 téměř jistě účinnější díky tomu, že byla vyvinuta jako supermanévrovatelný letoun pro získání převahy ve vzduchu. Avšak v reálné situaci na bojišti může všechno záviset na kvalitě informačního zabezpečení operace té nebo jiné strany, na úrovni přípravy operátorů letadel dálkového radiolokačního včasného varování, na kvalitě součinnosti letadla s informačními prostředky moderní války. Tady mají velký význam nahromaděné zkušenosti z provozu, cvičení a školení pilotů čtyř set F-35. Ano, F-35 má dost problémů, ale je to letoun, který reálně používá vojenské letectvo několika států. Su-57 je z tohoto hlediska zatím v pozici dohánění. Má to možná jisté klady, protože to znamená možnost učit se ze zkušeností a chyb v provozu nové letecké techniky.
Výroba 76 letadel série Su-57 byla zahájena na závodě v Komsomolsku na Amuru (Dálný východ). Můžeme předpovědět, že výroba tohoto množství strojů páté generace potrvá přinejmenším 5-7 let. Těmito letouny mají být vybaveny minimálně tři pluky ruského vojenského letectva. Jsou všechny důvody pro předpoklad, že tento stroj bude hlavním bitevním letounem mezi ruskými stíhačkami do poloviny XXI. století.