Samozvaný prezident neexistující Čamerije Festim Lato pózuje ve svém arzenálu. |
Albánský politik Festim Lato, který byl v pátek nalezen zavražděný v amsterdamsko-rijnském kanálu, měl svou vlastní soukromou armádu ve vesnici Gelderland u Afferdenu, kde bydlel. Různé nizozemské úřady si toho byly vědomy, ale nezasáhly, zprávy Telegraafu vycházely ze svých zdrojů a vlastního šetření.
43letý Lato byl samozvaným prezidentem Čamerie, neuznané republiky na hranicích Albánie a Řecka. Žil na obytné farmě Kerkdam v Afferdenu v Holandsku. Podle novin vypadala farma v minulých letech jako kasárna, kde síly budoucí čamárské armády spaly na palandách v Latově domě. Jeden zdroj agentuře Telegraaf sdělil, že Latovi vojáci dostávali výcvik v Albánii od příslušníků zakázané kosovsko-albánské UČK. Čamerská "armáda" se nazývá UČČ čili Ushtria Çlirimtare e Çamërisë.
Středisková obec Druten, která zastřešuje Afferden, si byla vědoma vojenské přítomnosti v obci, anonymní úředník to novinářům potvrdil. Jediným krokem úřadů byla obecní kontrola Latovy farmy, aby se ověřilo, zda dodržuje územní plán „bydlení“. Budova byla na několik dní uzavřena na příkaz obce a poté byla jednoduše použita jako kasárna, píše Telegraaf.
V únoru 2018 bylo video vojenské přehlídky z Facebooku zasláno specializovanému útvaru holandské policie v Haagu. Policisté si vyměnili několik e-mailů s lidmi v Latově okolí včetně jedné osoby, která řekla, že o Latovi "vědí všechno" a byli ochotni mluvit. Podle novin však nebyla podniknuta žádná konkrétní opatření a vyšetřování dál nepokračovalo. Až koncem loňského roku zahájila haagská policie vyšetřování ve věci podvodu poté, co ho ohlásili dva obchodní partneři společnosti Lato. Byli pozváni na ke schůzce policejní stanici a „už o nich nikdy neslyšeli“, řekli novinám.
Policejní mluvčí potvrdil vyšetřování podvodů a řekl, že policie si je vědoma videa vojenské přehlídky, ale nemohla říci, proč se s tím nic nedělo. Státní zástupci obec Druten nechtěli odpovídat na otázky novinářů.
Velcí kamarádi: samozvaný prezident neexistující Čamerie Festim Lato (vlevo) a premiér kosovsko-albánské vlády a válečný zločinec Ramuš Haradinaj |
Lato se netajil tím, že přenese "osvobozovací boj" do severního Řecka - Epairu, podobně jao UČK na Kosovu. Ne všichni Čamerijci s tímto postupem souhlasili. Albánci jsou i v Řecku velmi neoblíbení, protože v době 2. světové války silně kolaborovali s italskými a německými okupanty a dopouštěli se násilností na řeckém obyvatelstvu. Albánci zase žádají odplatu a finanční satisfakci za "genocidu", které se na nich Řekové na konci války dopouštěli. Řecká vláda nařčení z genocidy i finanční nároky epirských Albánců striktně odmítla.
Festim Lato u mapy neexistující Čamerie |