Podle agentury trvala japonská strana na tom, aby se otázka zákazu jaderných zbraní projednala hned po obnově diplomatických vztahů.  

Faktem je, že od roku 1951 se Japonsko nacházelo pod jaderným deštníkem USA a pod protijaderné prohlášení se podepsat nemohlo.

Agentura také píše, že Shunichi Matsumoto, zástupce na jednáních se SSSR poznamenal, že protijaderný bod stáhli na naléhání Tokia.

Společná deklarace podepsaná mezi SSSR a Japonskem 19. října 1956 ukončila válečný stav mezi zeměmi a obnovila diplomatické vztahy.

Bylo v ní zejména uvedeno, že strany budou pokračovat v jednáních o mírové smlouvě, po jejímž podepsání SSSR souhlasí, že projedná možnost předat Japonsku dva ze čtyř Kurilských ostrovů, jež si nárokuje Tokio, konkr. Šikotan a Habomajské ostrovy.

Vytvoření vojenské aliance Japonska a USA v roce 1960 však dalo SSSR důvod upustit od jednání ohledně ostrovů až do úplného stažení zahraničních vojsk z japonského území.

Deklarace z roku 1956 se dostala do centra pozornosti poté, co v listopadu minulého roku oznámil japonský premiér Šinzó Abe, že Tokio a Moskva se dohodly na tom, že jednání urychlí na základě tohoto dokumentu. Japonsko doufá, že Rusko ostrovy, které dostal SSSR po 2. světové válce, předá, pokud k tomu budou vhodné podmínky. Rusko ale nejednou oznámilo, že otázku o předání ostrovů projednávat nebude a zdůraznilo, že Japonsko si především musí přiznat výsledky 2. světové války, včetně ruské suverenity nad jižní částí Kuril.