Hamp ve svém textu upozorňuje na skutečnosti posledních let, které jsou spojené s právním státem a zásadami spravedlivého soudního řízení. Nefungování základních principů právního státu ukazuje na případu českého řidiče kamionu.

„Jiří Sagan sedí ve vězení za to, že se do kamionu, který řídil, vloupala skupina migrantů. Kdyby je byl zpozoroval a zabránil jim v tom, nejspíš by byl ve vězení také – za rasově motivované násilí nebo něco podobného.

Zkuste si ale představit úplně jinak. Řidič by své auto nacpal migranty, vyvěsil na něj nápis „migrace je právo“, násilím by prorazil hraniční závoru a poranil při tom nějaké celníky. Jeho potrestání by vůbec nepřicházelo v úvahu. To není nadsázka. Jeho potrestání by opravdu nepřicházelo v úvahu. Nanejvýš tak pokuta, kterou by za něj zaplatila nějaká multikulturní nadace,“ píše Hampl.

Sociolog si myslí, že obhajoba Sagana měla konat jinak – měla apelovat na humanismus a moralizovat o povinnosti pomáhat.

„Možná to měl Jiří Sagan zkusit aspoň u obhajoby. Místo prokazování neviny mohl jeho právní zástupce pronést ohnivý projev o globálních klimatických změnách, humanismu, zločinech kolonialismu a morální povinnosti pomáhat.  Mohl se hrdě přihlásit k pašování migrantů a slíbit, že to co nejdřív udělá znova. Pomohlo by to? Možná ano. S jistotou by mohl počítat se získáním ceny Nadace Charty 77a nějakého čestného doktorátu,“ dodal sociolog.

Hampl podtrhává, že došlo ke změnám v povaze právního státu. V nové situaci již nejde o prokazování skutku. Soudy mají nyní podle jeho názoru rozhodovat o tom, zdali pro dotyčného zákony platí, či nikoli.

„Základní princip v pozadí říká, že se změnila povaha právního systému, ve kterém žijeme. Nejde o prokazování, kdo se čeho dopustil či nedopustil. Nejde ani prokazování úmyslu. Jde o to, že zákony přestaly být uplatňovány a smyslem soudu je rozhodnout, zda pro dotyčného zákony platí nebo nikoliv. Pokud neplatí, soudce snadno najde nějaký důvod. Rozhořčení nad zahraniční politikou omlouvá podpálení synagogy. Užívání marihuany v minulosti omlouvá vraždu spáchanou v naprosto příčetném stavu. Přítomnost migrantů na palubě omlouvá útok proti italskému přístavu,“ myslí si Petr Hampl.

Sociolog přitom také upozornil na to, jakou roli ve sporech hraje společenské klima. Rozhodování o platnosti či neplatnosti zákona prý neleží pouze na ramenou soudce, ale i na aktivistech a médiích.

„Rozhodnutí o uplatnění či neuplatnění zákona přitom není jen čistě na soudci. Jde o kolektivní rozhodnutí komunity aktivistů a médií. Nikdo v něm nemá jistou pozici.  Každý aktivista může být obviněn, že je ve skutečnosti zpátečnický. Každé médium může být obviněno, že je ve skutečnosti populistické. Ani džihádisté nemají vždy jistotu, že se vyhnou potrestání,“ dodal.

V případě zmíněného českého řidiče kamionu Sagana by tato taktika ovšem fungovat nemusela. Jedná se prý totiž o bělocha bez sexuálních „výstředností“.

„Třeba již zmíněný Jiří Sagan to mohl zkusit, ale výsledek by byl nejistý. Je to muž, běloch, nevychloubá se žádnými sexuálními výstřednostmi… možná by zabralo, kdyby se během procesu přihlásil k zoofilii a stěžoval si, že bez svého oblíbeného zvířátka trpí psychickou nepohodou. Stačilo by to? Nemuselo by se jednat o romskou řidičku? Obešel by se bez zapojení specializované neziskovky? Ve skutečnosti odpovědi neznáme. Hranice platnosti zákonů jsou nejisté a v každém konkrétním případě musí být nalézány,“ myslí si sociolog.

Podle Hampla ale mimo to existují celé oblasti práva, v nichž běží vše při starém, jako příklad uvádí krádeže. I v těchto směrech trestního práva ale údajně bude docházet ke změnám.

„K tomu hlavnímu průlomu už totiž došlo. To si uvědomíme, když si připomeneme, že soudní rozsudek není určen jen stranám. Každý soudní rozsudek je určen i celé veřejnosti – aby každý mohl vidět, že právo nadále funguje a že je vymáháno. Aby byl právní systém pro každého průzračný a předvídatelný. Aby každý věděl: Když se dopustím tohoto, budu potrestán přibližně takto. Když se stanu obětí určitého trestného činu, budou represivní orgány postupovat tak a tak,“ prohlásil.

„Začne-li ale stát okázale a hrdě uplatňovat pravidlo, že zákony někdy platí a někdy ne, systém se hroutí,“ dodal vlivný český sociolog.

K patologickým jevům podle jeho názoru dochází i ve velkých technologických korporacích. Tam, jak říká, dochází k vyhazování lidí z práce či blokování účtů konkrétních lidí. Korporace prý „nemají žádná pevná pravidla, každý může být v příští minutě obviněn a rovnou i potrestán“.

„Co je ještě nenávistné a co už ne? Kdo se dopouští sexismu a kdo je zcela korektní? Žádná objektivní hranice neexistuje,“ zmínil Petr Hampl ve svém textu.

Článek sociolog uzavírá konstatováním Charlese Murrayho: „V systému založeném na vládě zákona může každý občan vždy jednoznačně určit, jestli porušuje nebo neporušuje zákon. Systém, který lidem takovou možnost nedává, se nazývá tyranií.“

„Má pravdu,“ zdůraznil Hampl.

Sociolog Petr Hampl je autorem knihy Prolomení hradeb. Ta se věnuje migraci a od svého vydání se stala bestsellerem. Věnuje se také přednáškové činnosti, kdy mimo jiné poukazuje na důsledky masové migrace a navrhuje cesty, jakými by se společnost mohla „vyléčit“.