Nové objekty byly označeny za horké subtrpasličí pulsátory a připomínají jiný vzácný druh hvězd – vysokoamplitudové modré pulsátory, jejichž objev byl oznámen v roce 2017. Jejich jas se mění o několik desítek procent méně než za hodinu (20 až 40 minut) a teplota dosahuje až 30 tisíc stupňů Kelvina. Pulsátory nemohou vzniknout v důsledku evoluce jednotlivé hvězdy. Výzkumníci se domnívají, že příčinou jejich formování by mohl být průlet kolem supermasivní černé díry nebo sloučení s jinou hvězdou.

Čtyři nové hvězdy pulsují s periodami 200 ž 475 sekund a mění svůj jas o pět procent. Jsou podtypy subtrpaslíků B, kteří jsou poněkud matnější než hvězdy hlavního sledu stejné spektrální třídy (bělomodrá barva). Mají hmotnost dvakrát menší než hmotnost Slunce, a podle rozměrů jsou desetkrát menší, což je dělá dost hustými. Teplota subtrpaslíků B dosahuje  20 až 40 tisíc stupňů Kelvina. Má se za to, že vznikají, když se hvězda hlavního sledu (například Slunce) mění v červeného giganta, avšak předčasně ztrácí z neznámého důvodu vnější vrstvy.

Vědci zatím nechápou, co přesně nutí subtrpaslíky B k pulsování. Příčinou může být akumulace železa, která přivádí k cyklickému objevení neprůzračnosti v určité vrstvě hvězdné atmosféry. Tomu se říká kappa-mechanismus, a ten spočívá v porušení stavu rovnováhy, kdy se vrstva atmosféry pohrouží do hloubky hvězdy a stává se příliš hustou a neprůzračnou. V důsledku toho roste tlak, který vytlačuje vrstvu zpátky a zvyšuje tím jas subtrpaslíka.