Lepšolidé nesahají SPD ani po kotníky

Sympatizujete s Miliony chvilek pro demokracii? Že ne? Tak to vám nejde o demokracii. Alespoň v takovém smyslu se vyjádřil šéf chvilkařů Mikuláš Minář v klubu Pátečníci. Podle jeho mínění je hnutí hlídací pes a pojistka demokracie. „Spojujeme lidi, kterým na demokracii záleží,“ tvrdí Minář. Jako by jiným na demokracii a České republice nezáleželo.

A kolik je vůbec těch lidí, kterým záleží na demokracii víc, než ostatním Čechům? Nedávno se chvilkaři pochlubili, kolik lidí se jim podepsalo pod petici požadující odchod Andreje Babiše z čela vlády. Když loni v únoru petice vznikla, hnutí mělo ambice získat během sta dní milion podpisů pod výzvu k Babišově rezignaci. Z toho nic nebylo, jen ten debakl. K dnešnímu dni chvilkařskou petici podepsalo skoro 429 tisíc lidí.

Už v lednu bylo pod peticí podepsáno 330 tisíc českých občanů. Vypadá to jako solidní armáda, která odvážně stojí proti zlořádu Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana. Anebo ne? Když se počet chvilkařů přepočte na počet voličů, číslo už není tak impozantní. Jde o 5 procent Čechů s právem hlasovat, nebo chcete-li o něco míň lidí, než kteří v říjnu 2017 volili Svobodu a přímou demokracii Tomia Okamury. A takové srovnání si chvilkaři za rámeček nedají.

Chvilkaři jsou sice slyšet a vidět, zejména v médiích hlavního proudu, ale dohromady nedají víc lidí než jím vysmívané a nenáviděné strany. Nevypadá, že by je to mrzelo. Hnutí zcela jasně chybí pokora. Je živeno megalomanskými cíli, které není schopné splnit. Ale brajgl dělají pěkný, to se musí nechat.

„Kouzlo“ chvilkarů

O počtech stoupenců a samotné iniciativě Milionu chvilek pro demokracii hovořil Sputnik s politologem Tomášem Doležalem.

„Počet podpisů, pokud jde skutečně o 429 tisíc originálních identit, představuje cca 5 % oprávněných voličů. V těchto intencích nejde o číslo gigantické, ale ani o číslo úplně marginální a zanedbatelné. Představuje to mimo jiné počet, dejme tomu, 1,5-2násobně vyšší než byl počet účastníků červnové demonstrace na Letné. A, pro zajímavost, tento počet by zdaleka nenaplnil podmínku počtu podpisů nutných pro vyvolání obecného celostátního referenda dle návrhu příslušného ústavního zákona z dílny ČSSD, podporovaného mimo jiné kluby ANO 2011 a Pirátů,“ říká politický expert.

Proč markantně neroste počet podpisů? V lednu měli 330 tisíc, teď 429 tisíc. Vždyť hnutí uspořádalo sérii masových demonstrací. Pan Doležal se domnívá, že počet zájemců o podpis zřejmě postupem času narazil na svůj strop. Navíc zdaleka ne každý podporovatel určitého požadavku či postoje je ochoten svůj názor podpořit osobní deklarací, osobním přihlášením se k této věci pod svým pravým jménem: „Všechny příslušné argumenty byly již tisíckrát řečeny a zopakovány, zkrátka jde zhruba o takové množství politicky aktivních občanů, pro které je odchod premiéra Babiše jinak a dříve než standardními volebními demokratickým mechanismy prioritou a legitimní variantou vnitropolitického souboje.“

Babiš je ve Strakovce, Zeman na Hradě. Nic se pro chvilkaře nemění. Dá se očekávat, že podzimní demonstrace Milionů chvilek pro demokracii budou opět masové?

„Lze očekávat obdobnou účast jako před prázdninami, ve spojitosti a souběhu s 30. výročím událostí listopadu 1989 možná i mírně vyšší. A opět, jde o v podstatě kvantitativní vyjádření politické sily radikálního antibabišismu a antizemanismu, tj. voličský interval mezi 5 až 10 % oprávněných voličů, respektive těch občanů, kteří pravidelně chodí k volbám nejrůznějšího typu a zároveň de facto neuznávají současné ústavní principy a principy a mechanismy  ustavování politické reprezentace a chtěli by je určitým zásadním způsobem změnit, případně měnit je ad hoc, i za použití ‚revolučních‘ nátlakových mimovolebních a mimoparlamentních postupů. Což nelze pokládat za odsouzeníhodné a nelegitimní, jen je třeba to otevřeně pojmenovat, v první řadě samotnými organizátory Chvilek. Přičemž často titíž lidé například prezidentu Zemanovi, i formou ústavní žaloby, vytýkají, že nepostupuje dle určitého, jim blízkého, výkladu současné ústavy, o které mnohdy říkají, že je nedotknutelná. Samostatnou otázkou je i to, zda budou organizátoři a spřátelená média tzv. ‚přikládat pod kotel‘, a i to, co se bude dále odehrávat ve veřejném prostoru. Mám na mysli zejména události spojené s trestní kauzou premiéra Babiše a v politické rovině vývoj podoby složení vlády, respektive podoby a složení její sněmovní podpory,“ říká politolog.

Známého politologa jsme se nemohli nezeptat, v čem tkví „kouzlo“ Milionu chvilek, že rozhýbala pravicové liberály?

„Nejde o rozhýbání pravicových liberálu, tzv. klasický liberál tyto mimoústavní revoluční a happeningové podoby politické angažovanosti většinou nepodporuje. Respektive nejsou mu vlastní. Spíše jde o hledání vhodné platformy a resuscitaci a zviditelnění části politické opozice okolo tzv. Demokratického bloku. Určitou roli hraje i nostalgie a resentiment po listopadu 1989 u části těch politiků, kteří se na vlně Chvilek vezou, případně o touhu zopakovat si listopad 1989 u těch organizátorů a režisérů demonstrací, kteří rok 1989 buď neprožili vůbec anebo jej neprožili v roli politických aktivistů,“ říká Tomáš Doležal.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce