Na jedné straně je naděje na novou širší smlouvu za účasti Číny, tím spíše, že evropští spojenci již dali najevo, že nechtějí vidět na svém území nové rakety. Na straně druhé Pentagon už požádal o peníze na vývoj dříve zakázaných zbraní.

V pátek odstouply USA od smlouvy INF, činí tak půl roku po vyhlášení Donalda Trumpa o odstoupení, píše The Hill. A to znamená, že se Spojené státy zbavily svých závazků podle této dohody. A teď všichni pozorně sledují, co bude dál se systémem kontroly zbrojení mezi Ruskem a USA.

Někteří demokraté se obávají, že podobná situace může přivést k novému horečnému zbrojení ve stylu studené války. Senátor Bob Menendez třeba poznamenal, že Rusko bude určitě investovat peníze do modernizace a zvyšování počtu svých zbraní.

Odborníci zařazují tento krok do celkové linie na odstoupení od dohod ze sovětských časů, které nebyly dost pružné na to, aby mohly odpovídat měnícím se výzvám ve sféře globální bezpečnosti. Někteří z nich podotýkají, že smlouva INF nebrala ohled na Čínu s jejími novými vojenskými možnostmi. Jiní zase zdůrazňují, že tuto smlouvu má vystřídat nová, která by mezeru vyplnila.

V daném okamžiku zbývá USA a Rusku jen smlouva START III podepsaná za Baracka Obamy, tu ale také nehodlají USA prodloužit po roce 2021. Ve Washingtonu dali na srozuměnou, že chtějí mít ucelenější smlouvu, jíž by se zúčastnila Čína, a byly by do ní zařazeny nové druhy zbraní. O této otázce jednaly USA a Rusko v červenci v Ženevě.

Na druhé straně se odborníci obávají, že Spojené státy užívají Číny jako roušku pro odstoupení z dohod. Peking totiž sotva přistoupí na omezení, a nemá ani tak mnoho jaderných zbraní. A proto politologové vyzývají k širší dohodě s Ruskem a Čínou, ale ne na úkor START III.

USA a Evropa se připravují na to, co bude po smlouvě INF, podotýká autor článku. Trumpovo rozhodnutí o odstoupení od smlouvy si nachází celkem podporu. Trump je ale kritizován za to, že ho vyhlásil nečekaně a neinformoval o tom spojence. Teď si kladou odborníci otázku, jestli stačí Trumpovy diplomatické zkušenosti k tomu, aby dostal zemi z této situace.

Počet zaměstnanců MZV USA, kteří odpovídají za kontrolu zbrojení, se snížil ze 14 na 4 lidi. A přitom spojenci USA v NATO už dali na srozuměnou, že nechtějí vidět americké rakety na evropském území. V alianci se ale mluví o zvýšení počtu vojenských cvičení, průzkumných a pozorovacích operací, o zvýšení kapacit protivzdušné a protiraketové obrany, atd. A generální tajemník aliance Jens Stoltenberg vysvětlil, že tam nechtějí dělat totéž, co Rusko, nechtějí závody ve zbrojení, hodlají ale upevňovat potenciály obrany a zadržování.

Pentagon požádal v rozpočtu na rok 2020 o 10 milionů dolarů na vývoj raketových systémů, které by byly dříve porušením smlouvy INF. V americkém parlamentu ale doufají, že se podaří tento návrh zablokovat, podotýká The Hill.