Zahraniční výbor amerického senátu hlasoval ve středu pro schválení zákona o sankcích proti Nord Streamu 2. Návrh zákona byl připraven senátorem republikánem Tedem Cruzem a demokratkou Jeannou Shaheenovou. Pojednává zejména o zákazu na vstup do USA a zablokování v USA aktiv všech osob zúčastněných na „prodeji, pronájmu, poskytnutí, anebo pomoci v poskytnutí“ lodí na pokládku v moři ruských plynovodů v hloubce 30 metrů a víc.

Návrh zákona má být pak odhlasován v senátu v plné sestavě, následně ve sněmovně reprezentantů, po čemž ho dostane k podpisu prezident USA Donald Trump.

„Víme o rozhodnutí, které včera učinil zahraniční výbor amerického senátu. Teď uvažujeme o navrženém zákonu. Zatím je předčasně komentovat jakékoli následky pro náš projekt,“ řekl zástupce Nord Stream 2 AG.

„Západoevropské energetické společnosti z Rakouska, Německa, Francie, Velké Británie a Nizozemí se zavázaly, že investují do projektu téměř jednu miliardu každá, a přes jeden tisíc společností z 25 zemí na něm pracují a jsou plně odhodlány ho dokončit,“ dodal.

Nord Stream 2

Projekt Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu za rok. Má vést od ruského pobřeží přes Baltské moře až do Německa. Nový plynovod má být dostavěn v roce 2019. Povede přes územní nebo výlučné ekonomické zóny zemí podél Baltského moře: Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.

Projekt má na starosti společnost Nord Stream 2 AG, jejímž jediným akcionářem je Gazprom. Evropští partneři jako Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall se zavázali k financování plynovodu Nord Stream 2 z 50 %. Znamená to tedy, že každá země poskytne 950 milionů eur. Gazprom investuje druhou polovinu, tedy 4,75 miliardy eur. Účastníci projektu plánují, že 70 % investic bude pokryto projektovým financováním. Celkové náklady na výstavbu plynovodu se odhadují na 9,5 miliardy eur.

Proti projektu aktivně vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, a řada evropských zemí, včetně Polska, Lotyšska a Litvy. Proti jsou také USA, které v EU prosazují vlastní zkapalněný zemní plyn.

Německá kancléřka Angela Merkelová nejednou uvedla, že Berlín považuje projekt Nord Stream 2 za komerční, avšak zároveň uvedla, že jeho realizaci nevylučuje zachování tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Německý ministr zahraničí Heiko Maas dříve prohlásil, že se jedná o komerční projekt a že žádná ze zemí nic nezíská tím, když se ho německé nebo jiné evropské společnosti vzdají.

Ruská strana také opakovaně uvedla, že projekt je zcela komerční. Rovněž poukázala na to, že nepředpokládá zrušení tranzitu ruského plynu do EU přes Ukrajinu.

Český prezident Miloš Zeman koncem května prohlásil, že plynovod Nord Stream 2 je pro Českou republiku z ekonomické stránky výhodný.