USA, praví se v něm, hodlají „připravit Írán o každou cestu k jaderným zbraním“, a sankce mají zejména přispět k zachování kontroly nad civilním jaderným programem Teheránu, ke snížení rizika jeho rozšíření, a k omezení schopnosti republiky zkrátit „bodu zlomu“ ve vývoji jaderné zbraně.

„Dokud íránský režim odmítá diplomacii a rozšiřuje svůj jaderný program, budou ekonomický nátlak a diplomatická izolace sílit,“ praví se v nařízení.

Washington označuje Írán za „předního světového dárce terorismu“, který používá svůj jaderný program k „vydírání světového společenství a ohrožení regionální bezpečnosti“.

Americká vláda zařadila včera do sankčního seznamu íránského ministra zahraničí Mohamada Javada Zarífa.

„Následující osoby byly zapsány do seznamu osob zvláštní kategorie (pozn. podléhajících sankcím) správy pro kontrolu zahraničních aktiv ministerstva financí USA (OFAC): Zaríf Mohamad Javad….,“ praví se na portálu ministerstva financí.

Zaríf později prohlásil, že USA zavedly proti němu sankce, protože ho považují za hrozbu pro USA.

„Příčina, podle které mne USA zařadily (pozn. do sankčního seznamu) spočívá v tom, že jsem hlavní zástupce Íránu ve světě… Nebude to mít žádný dopad na mne, nebo moji rodinu, poněvadž nemám majetek a zájmy za hranicemi Íránu. Děkuji za to, že mne považujete za velkou hrozbu pro své zájmy,“ napsal Zaríf na Twitteru.

Íránská jaderná dohoda

V roce 2015 dosáhl Írán a šestka mezinárodních vyjednavačů (Rusko, USA, Velká Británie, Čína, Francie, Německo) historické dohody o urovnání mnohaletého problému íránského atomu.

Byl schválen Společný všeobecný akční plán, jehož splnění znamenalo pro Írán zrušení předcházejících ekonomických a finančních sankcí ze strany RB OSN, USA, a EU.

V květnu 2018 učinil Donald Trump prohlášení o vystoupení Washingtonu z této dohody. Informoval rovněž o obnově všech sankcí proti Teheránu, včetně druhotných proti ostatním zemím spolupracujícím s Íránem. Později ale učinily USA výjimku pro projekty v Araku, Fordu, a pro rusko-íránský projekt jaderné elektrárny v Bušeru. Bylo také vyhlášeno za cíl úplné zamezení exportu íránské ropy.

Zbývající pětka a Teherán se domluvily na vývoji finančního nástroje pro transakce mimo americké sankce.

8. května, v den výročí vystoupení USA z dohody, zaslal Trump pět dopisů členským státům o pozastavení plnění dvou bodů dohody, jež se týkají úschovy zásob obohaceného uranu a těžké vody.

Írán poskytl pětce 60 dní na splnění všech závazků ohledně zajištění zájmů Teheránu, včetně těch v bankovní a ropné sféře. V opačném případě má být dalším krokem pozastavení modernizace reaktoru v Araku, a také zastavení omezování obohacování uranu, prohlásili v islámské republice.

Tentýž den zavedl Trump sankce proti těžbě a výrobě železa, oceli, hliníku a mědi v Íránu.