Regenerace polypů se účastní tři skupiny kmenových buněk, jež se mění v nervové tkáně, žlázy, a další orgány. Výzkumníci zanalyzovali 25 tisíc buněk živočichů, aby zjistili, které geny jsou aktivní uvnitř každé z nich. Vědci použili fluorescentní sondy, jež se spojují s matriční RNA, bezprostředním produktem exprese genů používaným pro syntézu příslušné bílkoviny. Umožnilo to sledovat osud jednotlivých buněk.

Biologové zjistili, že kmenové buňky jsou začátkem buněk předchůdců, které se lokalizují ve vnější vrstvě tkáně, a tvoří buď nervovou tkáň, anebo se přemění v žlázy. Přitom dochází v expresi genů k změnám, podle toho, jak buňka migruje v těle nezmaru. Umožnilo to vytvořit mapu rozvoje 12 různých typů nervových buněk, a dalších tkání.

Výzkumníci doufají, že výsledky jejich práce pomohou vyvinout nové způsoby zahojení poškozených lidských tkání.

Co nás všech zabije?

V červnu britská marketingová agentura Blueclaw sestavila seznam hlavních hrozeb pro život na Zemi. Seznam vychází z informací z 50 různých zdrojů, včetně statistik OSN, údajů Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí a společností NASA. Autoři identifikovali čtyři hlavní hrozby, konkrétně epidemie, jadernou válku, přírodní katastrofy a pád asteroidu na Zemi.

Mezi smrtícími chorobami agentura upozornila na tuberkulózu, malárii, sezónní chřipku, virus Ebola, meningitidu, plicní a bubonický mor, horečku Lassa, choleru, žlutou zimnici a virus Marburg.

Tuberkulóza je považována za nejnebezpečnější chorobu. Nejpravděpodobnějšími ohnisky její distribuce jsou africké země, zejména Nigérie. Podle WHO zemřely v roce 2017 na planetě dva miliony lidí z deseti milionů infikovaných. Denně bylo zaznamenáno 4,3 tisíce smrtelných případů. Při této míře šíření nemoci by v 4 812 letech zničila celé obyvatelstvo Země.