Babiš po setkání uvedl, že si dokáže představit, že by Česko společně s dalšími členskými zeměmi Evropské unie vzalo na sebe přísné klimatické závazky a vypouštělo pouze tolik emisí skleníkových plynů, kolik dokáže z atmosféry uložit.

Připustil však, že to nebude levná záležitost a bude nutné sehnat několik miliard investic. Nicméně uvedl, že již má představy, jak získat dodatečné fondy.

„Uhlíková neutralita nás bude stát dost peněz, musíme investovat miliardy a máme nějaké představy, jak bychom mohli získat dodatečné fondy,“ cituje ho portál iROZHLAS.cz. 

Právě boj proti změnám klimatu je jedním z hlavních bodů programu nastupující předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ta považuje za nutné, aby Evropská unie byla do roku 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. To znamená, že bude nutné snížit emise CO2 téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které je mohou vstřebat.

Babiš dále prohlásil, že bude usilovat o to, aby Česká republika měla možnost postavit energetický mix na jaderné energetice. Dále je podle něj nutné, aby podobná opatření přijaly další velké průmyslové země.

„Aby i Čína, Indie, Rusko a Spojené státy respektovaly klimatickou dohodu z Paříže,“ upozornil.

Jenže právě Čína a Indie v posledních letech způsobily velký nárůst CO2 v atmosféře.

Změna názoru

V minulosti se však Babiš k podobným plánům stavěl spíše skepticky. V červnu na summitu Evropské unie prohlásil, že uhlíková neutralita je nerealizovatelná. Spolu s dalšími představiteli členských zemí zmínku o klimatické neutralitě EU v závěrečném dokumentu z jednání zablokoval.

„Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise,“ pronesl tehdy Babiš.

Podle něj by se Evropská unie měla raději soustředit na krátkodobé klimatické cíle stanovené pro rok 2030. Podotkl však, že jakékoliv klimatické závazky nesmí ohrozit české hospodářství a zaměstnanost.

Později na obědě s velvyslanci členských a kandidátských zemí EU v polovině července uvedl, že se Česká republika přiklání ke snaze Evropské unie o zlepšení klimatu.

„Přesto je nezbytné postupovat obezřetně. Nemůžeme si dovolit ohrozit naši ekonomiku a národní průmysl,“ uvedl český předseda vlády.

Roli hrají i biopaliva

Evropská unie usiluje o to, aby do roku 2050 na obnovitelné zdroje připadalo přes 80 % výroby elektřiny. Kromě toho ale podporuje i zavádění biopaliv v dopravě. Do roku 2020 EU chce, aby alespoň 10 % paliv v dopravě v každé členské zemi pocházelo z obnovitelných zdrojů včetně biopaliv.

Letos v dubnu se vláda shodla na tom, že nadále bude podporovat přimíchávání biopaliv první generace do pohonných hmot. O zákaz přimíchávání usilovala skupina poslanců, kteří upozorňují, že řepka či kukuřice znehodnocuje zemědělskou půdu. 

Část opozice kritizovala stanovisko vlády za to, že tím pomáhá společnostem Andreje Babiše, které dočasně předal do správy svěřeneckých fondů. Firmy z holdingu Agrofert, zejména Preol a Primagra, se totiž významně podílejí na obchodu s biopalivy.

Iniciativa Prahy

Cestou ke uhlíkové neutralitě se vydává i Praha. Vedení hlavního města si stanovilo do roku 2030 snížit emise CO2 o 45 %. Hlavní město má být zcela bezuhlíkové v roce 2050. Podle bývalého ministra životního prostředí Martina Brusíka, který byl jmenován do nové Komise hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima, bude nutné dostat z Prahy auta na spalovací motor a přesunout se k elektromobilitě.

„Běžná auta budou muset z Prahy zmizet. Jsme v roce 2019 a podívejte se na trend automobilek – i Škoda Auto směřuje k elektromobilitě,“ řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Bursík.

V budoucnu by měl být zpoplatněn i vjezd do metropole.