"Připravovaná novela zákona o státních zástupcích počítá pro všechny se sedmi lety jejich funkčního období," uvedla v pořadu Interview ČT24 ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Nebrání se však ani diskusi o návrhu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který předložil model stejný jako u soudců, tedy deset let u nejvyšších soudů a sedm let u zbytku soudní soustavy.  "Nejvyššího státního zástupce v žádném případě nebude měnit tato vláda," reagovala tak na kritiku na demonstracích Marie Benešová. 

Z rozhovoru bylo řečeno, že návrh zákona o státním zastupitelství je nyní v připomínkovém řízení, které již bude končit. Poté by měl jít do Legislativní rady vlády, do vlády a do sněmovny. Benešová čeká jeho účinnost od roku 2022, od kdy by ještě začalo platit několikaleté přechodné období.

Do té doby ministryně neučiní žádný personální zásah a jak řekl, „ani nemám důvod“. Současný zákon, který platí již 26 let, přitom umožňuje vládě odvolat nejvyššího státního zástupce. To se stalo v roce 2005 právě Benešové, po sporech s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem.

Lidé při demonstracích, které začaly v souvislosti s dubnovým nástupem Benešové do funkce, požadovali mimo jiné záruky, že nenastanou změny na vrchních a Nejvyšším státním zastupitelství. A to do doby, než se premiér Andrej Babiš (ANO) očistí v případu Čapí hnízdo. Benešová uvedla, že se o něj nezajímá, a zdůraznila, že by měla být hodnocena podle svých činů. 

Ministyrně Benešvá má jasno o tom, že okresní státní zástupci by podle chystané novely mohli být do své funkce jmenováni vícekrát. Vrchní a krajští státní zástupci mají být omezeni tím, že nesmějí setrvat na stejném místě dvě po sobě jdoucí funkční období. Odvoláni by mohli být jen na základě kárného řízení, nikoliv bez udání důvodů jako v minulosti.

Představitelům státních zástupců na ministerském návrhu nejvíc vadí složení výběrových komisí, které by nominovaly vedoucí jednotlivých zastupitelství. Benešová uvedla, že v případě komise pro výběr nejvyšší státního zástupce jedná s předsedou Nejvyššího soudu, aby on jmenoval nezávislého soudce. Do komise by tak dva členy jmenovala ministryně, dva státní zástupci, pátým by byl neutrální soudce.

Nejvyšší žalobce Zeman nedávno navrhl, že nezávislost státních zastupitelství by nejlépe garantovalo, kdyby z ústavy nebyla součástí výkonné moci. Benešová se domnívá, že na tom nebude politická vůle, a považuje to spíše za alibistický krok Zemana. Podle ní by se o tom muselo diskutovat a vyžadovalo by si to větší změny v ústavě. "Nepočítám s tím, že by to bylo v tomto volebním období vyřešeno," řekla ministryně.

Ministryně spravedlnosti v pořadu rovněž znovu zopakovala svůj dřívější názor, že v Česku je možné si politicky objednat trestní stíhání. S odkazem na dvě kauzy,  si vyhodnotila, že to jde. Někteří advokáti zase mohou argumentovat svými kauzami, řekla. "Ale v každém případě se tady tento fenomén objevil," zaznělo v rozhovoru.