Hnutí ANO, které by skončilo na prvním místě s 28,5 %, má nadále před jinými stranami velký náskok. Oproti červnu si však pohoršilo o půl procentního bodu a oproti květnu o dva body. V minulých sněmovních volbách, které se konaly v roce 2017, ANO získalo 29,6 %. Naopak Piráti si oproti červnu polepšili o jeden procentní bod a s preferencemi 14 % jsou tak na druhém místě, přitom v roce 2017 pro ně hlasovalo 10,8 % voličů.

Klesající podporu hnutí ANO lze podle autora průzkumu vysvětlit zveřejněním předběžných auditních zpráv Evropské komise ohledně čerpání dotací holdingu Agrofert a údajného střetu zájmu premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše. V minulosti Babiš obviňoval některá česká média včetně České televize z toho, že kvůli jejich negativnímu zpravodajství hnutí ANO klesá volební podpora.

Podle agentury Median by pětiprocentní hranici, která je nutná pro vstup do Poslanecké sněmovny, překročily ještě ODS, SPD, ČSSD, KSČM, STAN a KDU-ČSL. Statistická odchylka činí u malých stran plus minus půl procentního bodu a u velkých stran 3,5 %.

Občanské demokraty by v červenci volilo 12,5 % lidí, což je o dva procentní body méně než v červnu. V minulých volbách ODS volilo 11,3 % lidí. Na čtvrtém místě se umístilo hnutí SPD, které by stejně jako v červnu volilo devět procent lidí. V roce 2017 ale získalo 10,6 % hlasů.

Na pátém místě se drží ČSSD, jejíž podpora oproti předchozímu měsíci posílila o půl procentního bodu na osm procent. V minulých volbách sociální demokraté získali pouze 7,3 % hlasů a skončili tak za komunisty, kteří měli 7,8 % hlasů. V červenci 2019 si ale KSČM pohoršila a má pouze 6,5% podporu voličů. Její propad ostatně pokračuje a od června ztratila procentní bod.

Lidovci a STAN trochu posílili a každý má 6 %. Naopak TOP 09 s podporou 4,5 % by se ale do Sněmovny nedostala. Volební preference hnutí Václava Klause ml. Trikolóra se pohybuje v rozmezí 0,5 až 1 %.

ANO má největší volební potenciál

Agentura Median zjišťovala i podíl pevného jádra voličů a volební potenciál stran, který ukazuje, kolik procent hlasů by mohla strana získat, pokud by ji volili všichni, kteří její volbu zvažují a nevylučují svou volební účast.

Největší volební potenciál i pevné jádro má hnutí ANO. V případě získání všech voličů, kteří jeho volbu i potenciální účast ve volbách pouze zvažují, by se mohlo těšit na 34 %. V případě hlasů pouze pevných voličů, kteří si jsou jisti účastí i výběrem strany, jsou preference na 21 %.

Volební potenciál Pirátů dosahuje 22 %, ale jejich pevné jádro je podstatně menší a dosahuje 8 %, což je stejné jako u ODS, jejíž volební potenciál je 17,5 %. Třetí největší volební potenciál má strana STAN (13 %). Nicméně její pevné jádro tvoří pouze 3,5 % voličů, což je stejné jako v případě sociální demokracie, která má volební potenciál na 11 %, ale i TOP 09, jejíž volební potenciál dosahuje 10 %. Stejné úrovně volebního potenciálu, jako má TOP 09, dosahuje KSČM s pevným jádrem 4,5 %.

Volební potenciál SPD je na 12,5 % a podíl pevného jádra je 6 %. V případě lidovců volební potenciál dosahuje 9 %. Jejich volební jádro je na 4 %.

Opozice chystá koalici

V současné době probíhá jednání čtyř opozičních stran, které chtějí vystoupit společně proti hnutí ANO ve sněmovních volbách v roce 2021. Jednání se účastní ODS, TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN. Tyto strany chtějí vytvořit společnou kandidátku se společnými programovými prioritami a společným kandidátem na premiéra. Tím má být podle občanských demokratů jejich předseda Petr Fiala.

V případě spojenectví by si strany rozdělily lídry kandidátek v jednotlivých krajích podle toho, jaké tam mají pozice. ODS je tradičně silná ve většině českých regionů, lidovci na Moravě, TOP 09 v Praze a STAN ve Středočeském a Libereckém kraji. Nicméně pro překonání uzavírací klauzule by koalice čtyř stran podle dnešní právní úpravy potřebovala získat až 20 % z celkových hlasů.