Poslanci chtějí změnit článek 43. ústavy, který vyžaduje souhlas parlamentu s vysláním ozbrojených sil České republiky do zahraničí. Podle návrhu, který podporují premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), by vláda parlament žádala až dodatečně.
Cílem má umožnit vládě plnit alianční závazky, pokud například NATO požádá Česko o rychlé vyslání vojáků do krizových oblastí. Černochová tvrdí, že tato změna je nutná kvůli bezprecedentní změně bezpečnostního prostředí. Podle ní se jedná především o růst teroristické aktivity, destabilizací Středního východu a severní Afriky, ale i konflikt s Ruskem na Ukrajině.
„Jen tak budeme moci v těchto nových podmínkách reagovat na nová rizika flexibilně, rychle a efektivně. Například i proto, že doba varování nástupu rizik se prudce zkrátila,“ cituje Černochovou portál Aktuálně.cz.
Podle předkladatelů tato nová úprava by se mohla obzvláště hodit v případě ohrožení českých občanů v cizině, např. v případě únosu teroristů, kdy se vyžaduje operativní rozhodování. Kromě toho členské země NATO v rámci svých aliančních závazků budují síly velmi rychlé reakce a podle toho je nutné upravit i článek ústavy.
„Stavíme sice tyto síly, ale nemáme už možnost je do náhle vzniklé krize ve spolupráci se spojenci rychle vyslat. To je přece paradox,“ upozorňuje Černochová.
„A kdo stanoví, že stát, kam vyšleme vojáky, je zhroucen? Jde o nebezpečnou hru. Jak třeba vysvětlíme, že my můžeme vojáky do dané země vyslat a oni k nám ne?“ klade si otázky Černý.
Aby byla novela ústavy schválena, je vyžadován souhlas 120 poslanců ve Sněmovně a tří pětin senátorů.
O tom, že je nutné provést změnu současného právního rámce, promluvil Babiš 3. května během inspekce 601. skupiny speciálních sil. V té době však mluvil o tom, že by schválení této mise bylo v kompetenci Bezpečnostní rady státu. Hamáček se v té době vyjádřil proti podobným změnám.
„Současná úprava mi přijde adekvátní, vláda má možnost vyslat jednotky na dobu do 60 dnů za ústavou daných podmínek,“ uvedl tehdy Hamáček agentuře ČTK.