„Naše místní zapojení musí mít evropskou tvář. Neúčastníme se americké strategie maximálního nátlaku,“ řekl Maas německé mediální skupině Funke.

Zároveň poznamenal, že Německo bude moct rozhodnout na účasti v námořních misích po doprovodu obchodních lodí v Perském zálivu a Hormůzském průlivu spolu s Velkou Británií, v případě „jasnosti návrhu takové mise“.

Uvedl, že německé úřady jsou v kontaktu s novou britskou vládou, zejména za účelem zjistit její postoje.

„Plány jsou stále v počáteční fázi,“ dodal s tím, že zaprvé je třeba projednat politické a právní otázky tykající se mise.

Podle Maase zajištění bezpečnosti v oblasti průlivu je v zájmu evropských států, a Berlín spolu s Londýnem a Paříží projednává možnosti, jak spojit regionální mocnosti v otázce námořní bezpečnosti.

„Stále ještě musíme překonat diplomatické potíže, které vyžadují dialog a diskusi o společných pravidlech, abychom se vyhnuli nechtěným eskalacím,“ uvedl Maas.

Po růstu napětí ve vztazích mezi Velkou Británii a Íránem, kdy země navzájem zadržovaly ropné tankery (k poslednímu incidentu došlo 19. července – Íránské revoluční gardy zadržely britský tanker Stena Impero), Londýn navrhl plán zajištění bezpečnosti plavby obchodních lodí přes Hormůzský průliv. Mise by měla být pod vedením Evropské unie. Svou podporu plánu již vyjádřilo Dánsko, Francie a Itálie.

Dříve německá vláda odmítla výzvu Spojených států vyslat pozemní jednotky do Sýrie v rámci boje proti teroristické skupině Islámský stát (IS)*. Ve Washingtonu předpokládali, že by příslušníci Bundeswehru mohli částečně nahradit americké síly. Jak sdělil mluvčí německé vlády Steffen Seibert, Berlín se i nadále bude držet současných opatření v koalici proti IS*, to však nepředpokládá nasazení pozemních jednotek.

*teroristická organizace zakázaná v Rusku.