Poslanec Lubomír Volný ostře reagoval na prohlášení organizace Lékaři bez hranic, která se rozhodla obnovit záchranné operace ve Středozemním moři. Organizaci označil za zločince, kteří obchodují s nelegálními migranty.

Lékaři bez hranic obvinili evropské vlády z ignorování humanitární krize. Podle organizace nečiní nic pro záchranu migrantů, kteří se snaží dostat přes Středozemní moře do Evropy. Z tohoto důvodu na konci července hodlá vyslat záchrannou loď Ocean Viking, která bude zachraňovat migranty na moři před potopením. V oblasti od začátku roku podle Mezinárodní organizace pro migraci zahynulo nejméně 426 lidí.

„Těmto úmrtím a utrpení je možné zabránit, a dokud budou pokračovat, nebudeme jen nečinně přihlížet,“ uvedl vedoucí záchranných operací libyjské mise Lékařů bez hranic Sam Turner.

S tímto rozhodnutím ostře nesouhlasí předseda hnutí Jednotní – alternativa pro patrioty Lubomír Volný.

„Podporujete ‚lékaře bez hranic‘? Dnes tím podporujete vlastní smrt. Pašerácká mafie opět cení zuby,“ napsal na svůj Facebook Volný. „Tyto ZLOČINCE obchodující s nelegálními migranty, okrádající Afriku o její lidské zdroje, znásilňující a vraždící Evropanky i Evropany, ty, kvůli kterým se již znásilňuje i u nás, TY je třeba bezpodmínečně zastavit. SILOU!!!“ pokračoval.

Volný tvrdí, že Lékaři bez hranic budou spolupracovat s mezinárodním organizovaným zločinem. Podle něj budou nést odpovědnost za další migranty, kteří se utopí v moři, protože budou mít ‚naději‘ na život v Evropě, kde je většina původní evropské populace nechce.

Loď Ocean Viking je 69 metrů dlouhé plavidlo plující pod norskou vlajkou. Na palubě bude devítičlenný tým včetně zdravotníků a porodní asistentky. Loď provozují Lékaři bez hranic ve spolupráci s italskou nevládní organizací SOS Méditerranée.

Humanitární krize

V pátek německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že zachraňovat migranty na moři je „nejen povinností, ale i zákonem humanity“. Sankce pro země, které se odmítají podílet na přerozdělování běženců, podle ní ale nejsou řešením.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas minulý týden v rozhovoru pro mediální skupinu Redaktionsnetzwerk Deutschland vyzval země Evropské unie, aby spojily své síly a vytvořily funkční systém přerozdělování žadatelů o azyl. Podle něj je nutné, aby po neúspěchu se zavedením povinných kvót země EU dobrovolně zřídily závazný mechanismus, pomocí něhož by si mezi sebou rozdělovaly migranty, kteří dorazí do Evropy mořskou cestou.

Maas zdůraznil, že se Německo hodlá postavit do čela této iniciativy a zaručit, že přijme pevně stanovený podíl migrantů, kteří byli zachráněni na moři. Podle něj spory o uprchlické kvóty nesmí bránit dohodě, která má zachránit migranty před utonutím ve Středozemním moři.

S vlastním plánem minulý týden přišel i italský ministr zahraničí Enzo Moavero Milanesi. Italská iniciativa zahrnuje zřízení migračních středisek mimo EU a posílení hlídek ve Středozemním moři. Jeho součástí mají být i charterové lety pro ty, komu bude schválen azyl.

Německá kapitánka chce v Evropě půl milionu migrantů

Kapitánka německé lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová, která je v Itálii vyšetřovaná za porušení zákazu vplutí do místních vod s africkými migranty, v rozhovoru pro německý deník Bild prohlásila, že Evropa musí převzít půl milionu lidí v Libyi a okamžitě je dostat do bezpečné země.

„Slyšíme o půl milionu lidí, kteří jsou v moci převaděčů či v uprchlických táborech. Musíme je odtamtud dostat,“ řekla německému deníku Racketeová. „Musíme jim okamžitě pomoci v bezpečném přeplutí do Evropy,“ dodala.

Racketeová zdůraznila, že Evropa má vůči Africe kvůli koloniální minulosti historickou odpovědnost. Přitom dodala, že v zemích, jako je Libanon nebo Jordánsko, je migrantů ještě více než v Evropě.

„Německo a další evropské státy mají historickou odpovědnost za situaci v Africe od koloniálních dob. Dnešní mocenské vztahy jsou určeny Evropou. Evropa využívá Afriku a tato spirála vede k útěku. Proto je tu historická odpovědnost přijmout uprchlíky, kteří nemohou dál žít ve svých zemích kvůli změně klimatu. Téma útěku před klimatem je už dnes velké. Zvlášť špatné je to v Bangladéši, ale taky v Pacifiku, kde hrozí ostrovům zatopení,” řekla kapitánka.