Krize ve vztazích Londýna a Teheránu nastala poté, co ve čtvrtek 4. července gibraltarské úřady za asistence britského námořnictva zadržely íránský tanker Grace 1 plující pod panamskou vlajkou. Zadržení tankeru úřady vysvětlily tím, že převážel ropu určenou pro syrskou rafinérii, čímž Írán porušuje sankce EU proti Sýrii. Teherán odmítá, že by tanker směřoval do Sýrie, ale zdůraznil, že dodávky íránské ropy do této země jsou zcela legální.

K další eskalaci situace došlo minulý pátek, kdy Íránské revoluční gardy zadržely v oblasti Hormuzského průlivu dva britské tankery. Jeden z nich krátce na to propustily, zatímco tanker Stena Impero odvlekly do přístavu Bandar Abbás.

Podle Teheránu byla příčinou zadržení nehoda na moři, kdy tanker narazil do íránského rybářského člunu a později ignoroval jeho tísňový signál. Velká Británie požadovala okamžité propuštění a podle deníku The Telegraph zvažuje zavedení protiíránských sankcí.

V neděli na zadržení britského tankeru reagoval i český europoslanec Jan Zahradil (ODS), který je členem frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR) v Evropském parlamentu.

„Výzva v Hormuzském průlivu vyžaduje silnou evropskou odpověď. Írán testuje Západ, včetně nás, jak daleko může dojít. Je načase, abychom se zbavili politiky appeasementu Federicy Mogheriniové vůči fundamentalistické teokracii. Již není nápomocná. Pokud projevíme slabost, mulláhové budou tlačit ještě dál,“ napsal Zahradil na Twitteru.

Reakce EU

Úřad vysoké představitelky EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku dříve vyjádřil hluboké obavy nad zadržením dvou tankerů a vyzval k okamžitému propuštění lodí spolu s jejich posádkou.

„V již i tak napjaté situaci tento vývoj přináší rizika pro další eskalaci a podkopává probíhající práci na nalezení cesty, jak vyřešit současné napětí. Vyzýváme k okamžitému propuštění zbylé lodi spolu s její posádkou a vyzýváme k umírněnosti pro nedopuštění další eskalace. Svoboda mořeplavby musí být vždy respektována,“ uvedla v prohlášení Maja Kocijancicová, mluvčí Mogheriniové.

Spojené státy mezitím poprvé od invaze do Iráku v roce 2003 přesunují své vojenské síly do Saúdské Arábie. Francouzský ministr zahraničí minulý týden během oslav Dne dobytí Bastily vyjádřil obavy, že napjaté vztahy mezi Washingtonem a Teheránem mohou přerůst ve válečný konflikt. Ve stejný den zástupci Francie, Německa a Velké Británie vydali společné prohlášení, ve kterém vyzvali zúčastněné strany ke snížení napětí.

Federica Mogheriniová mezitím na návštěvě Bagdádu ocenila návrh Iráku. Ten se týkal toho, aby byla svolána konference mezi Íránem a dalšími zeměmi Perského zálivu, především Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, pro uvolnění napětí.

Bude EU měnit politiku?

Federicu Mogheriniovou má vyměnit současný španělský ministr zahraničí Josep Borrell. Ten obvinil Velkou Británii z toho, že zadržela íránský tanker ve španělských vodách, a to na žádost Spojených států. Později španělská vláda oznámila, že podá na jednání britského námořnictva stížnost. Zároveň ale Borrell sdělil, že britské úřady předem upozornily španělské ministerstvo zahraničí, že se chystají zadržet íránský tanker.

„Španělsko nechtělo zasahovat, neboť vše probíhalo v souladu s evropskými sankcemi,“ řekl zástupce španělského ministerstva zahraničních věcí,“ uvedli na španělském MZV.

Napětí v Perském zálivu

Dříve Spojené státy obvinily Írán ze sérií útoků na tankery v Ománském zálivu. Teherán svou odpovědnost odmítá. Dne 11. července Velká Británie oznámila, že se tři lodě Íránských revolučních gard pokusily zadržet britský tanker, který se plavil přes Hormuzský průliv. Podle Velké Británie fregata Britského královského námořnictva HMS Montrose byla nucena ústně varovat íránské lodě, které se poté otočily. Teherán tehdy obvinění popřel.

Napětí mezi USA a Íránem eskalovalo poté, co Spojené státy v květnu loňského roku odstoupily od jaderné dohody s Íránem. Tento krok kritizovali další signatáři, včetně Velké Británie. Posléze Washington uvalil na Teherán sankce a také se snaží zcela zastavit export íránské ropy.

Mezi Washingtonem a Teheránem málem došlo k ozbrojenému střetu poté, co nad Perským zálivem Íránské revoluční gardy sestřelily americký bezpilotní letoun. Teherán tvrdí, že stroj pronikl do vzdušného prostoru země, nicméně USA toto tvrzení odmítají. Podle nich se dron pohyboval v mezinárodním vzdušném prostoru.

V reakci na tento incident Trump nařídil útok na vojenské cíle v Íránu. Na poslední chvíli ale svůj rozkaz zrušil. Podle něj by při útoku zemřelo 150 íránských vojáků, což považuje za neproporcionální odvetu. Na Twitteru poté napsal, že varianta útoku na Írán zůstává. Spojené státy následně uvalily další sankce, které zasáhly i íránského duchovního vůdce ájatolláha Sajjida Alí Chameneího a ministra zahraničí Íránu Mohammada Džaváda Zarífa.