Věřím, že se bude líbit i vám.
Dnes, po dalších několika letech cíleného likvidování vnitrozemské vodní dopravy, mají její odpůrci nejspíš dojem, že odborníci z plavebního oboru, kterých už ani není moc, nemohou nic zvrátit. Tato jejich úvaha nemusí být daleko pravdy. Navíc se jim podařilo na svou stranu strhnout i mnoho přírodovědců, kdy s pomocí hlubokého zaměření na jejich odbornosti, podtrhují tendenční hesla, vytrhnuté jednotlivosti apod. kterými šíří fóbii veřejnosti. Ovlivňované veřejnosti – médiím, občanům i jejich politickým zástupcům pak podsouvají
„Iluze kvalitní říční dopravy na Labi je stejně fantazmagorická jako plány na kanál Dunaj-Odra-Labe,“ míní předseda výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD).
„Kvalitní říční doprava v Česku? To nejde. Česko nepotřebuje říční dopravu, která nemůže být nikdy kvalitní. Můžeme tak v klidu vyhlásit EVL,“ přidává se poslanec Jiří Junek (KDU-ČSL)
„Krajinným rázem a zachovalou přírodou je údolí Labe pod Děčínem v porovnání s uměle regulovanými řekami západní Evropy naprosto unikátní místo. Možná poslední kousek Labe, který není přetrasovaný či člověkem stavebně upravený.“ A nepochybuje, že právě ochrana ojedinělé krajiny s množstvím vzácných živočichů i rostlin je tím nejzásadnějším zájmem.“
Je to celé nefér a nebezpečné, odvádějící společnost ČR k úpadku, dlážděnému suchými infrastrukturami pro auta a vlaky.
A ty rádoby odborné úvahy o plavbě v ČR, vycházející od jejích odpůrců – hlavním akcionářem dodnes největší české rejdařské firmy – ČSPL, a.s. je jeden z největších logistických subjektů Německa – firma RHENUS. Někým vysmívané lodě se zařadily do nového provozu právě pro jejich schopnosti a české posádky, dodnes v Evropě ceněné pro svou odbornost, mají uplatnění „jinde“. Právě dobrý zvuk českého lodníka i kapitána přitahuje každoročně hned několik zástupců velkých rejdařských firem ze Západní Evropy k lodní škole v Děčíně. Ta je ostatně členem EDINNA – asociace evropských lodních škol a vyučenci nemají ani v nejmenším nouzi o pracovní příležitosti.
Labsko-vltavská vodní cesta je spolehlivá díky kaskádě plavebních stupňů v délce cca 260 km, za to 40 km ji nedokonalým splavněním odděluje od státní hranice a následných, plavebně snazších úseků v Sasku. Zde německá vláda garantuje po letech obnovenou údržbu. Je jen na naší vládě, aby v jednáních s „Němci“ nepolevila – potřeba hospodaření s vodou v tamním Labi (samozřejmě i jinde) je brzy přivede k rozvinutí úvah o ještě důmyslnějším zadržování a zpomalování odtoku. (Už jsem od plavby zase u hydrologie, vodních poměrů).
Vlkův dodatek:
Když jsem tenhle článeček redigoval, vzpomněl jsem si na rozhovor, který jsem vedl s jedním ze svých prominentních klientů. Je to už dost dávno. On tehdy hledal zdroje na projekt splavnění Vltavy až do Českých Budějovic. Nikoli pro těžkou nákladní dopravu,nýbrž pro tu lehkou – turistickou. Bylo to hrozně obtížné takovýhle projekt komerčně financovat. Naštěstí pro něj se do toho vložil stát a na neštěstí přišla následně sucha. Ale o tom psát nechci. Chci jen vypíchnout část našeho rozhovoru, kdy jsem se podivoval, že nelze stále splavnit dolní úsek Labe, jak o tom píše pan Vít.
Můj klient na mne tehdy jen tak pokukoval a smutně se usmíval. Nevěděl jsem proč a také mu to řekl. Povzdechl si a řekl – tak dobrá.
A začal vyprávět jeden dost dlouhý a smutný příběh. Jehož pointou byla dvě sdělení:
1- dolní úsek Labe nebude, podle něj splavněn nikdy
2- nebude, protože tomu brání jistá organizace, jejímž vývěsním štítem je ekologie. Ta podle informací, sdělených mým tehdejším klientem je tvořena pár lidmi. Ovšem na činnost dostávají relativně obrovské dotace. Ta největší má přicházet, jestli se dobře pamatuji, ve výši 2 milionů eur ročně od jistého velkého evropského železničního /nikoli českého/ cargo přepravce. Který vyplácení své podpory má vázat právě na zablokování celoročního splavnění Labe na českém území.
Netuším, jestli je to pravda nebo ne. Ale co se týče mého zdroje téhle informace, pak jde o velmi úspěšného podnikatele, který vždycky, alespoň o sobě a svých firmách a jejich aktivitách dodával spolehlivé údaje. Na splavnění Labe neměl žádný zájem. Na zachování současného stavu také ne.
Celé vyprávění ozdobil historkou o tom, jak tehdy / v dobách před Babišem a Zemanovým prezidentováním/ byl instalován nový ministr dopravy, který o splavnění uvažoval. Prý se k němu představitelé oné ekoiniciativy objednali a měli s ním vést zajímavý rozhovor ve smyslu – pane ministře, jestli chcete být nějaký delší čas ministrem tak… tak na Labe zapomenete.