„Důvody ,závodů o Měsíc’ mezi SSSR a USA byly čistě politické, ale vědci obou zemí maximálně využili šance a velmi pečlivě vypracovali vědecký program o Měsíci. V období ,závodů o Měsíc’ jsme získali 95 procent všech nejdůležitějších vědeckých údajů, které známe o Měsíci k dnešnímu dni,“ řekl.

Sljuta uvedl, že sovětská automatická meziplanetární stanice Luna-1 zjistila, že přirozený satelit Země nemá magnetické pole, první přistávací zařízení Luna-9 ukázalo, že měsíční povrch je zcela tvrdý, a orbitální přístroj  Luna-10 uskutečnil první geochemický průzkum měsíčního povrchu.

„Pokud hovoříme o Američanech, tak ti umístili na přistávacích místech síť dlouhodobých seismických stanic, jejichž pomocí jsme získali všechny známé informace o vnitřní struktuře Měsíce, provedli rozsáhlé geologické průzkumy s pečlivou dokumentací vzorků,“ dodal vědec.

Sljuta také uvedl cenu přepravy nákladů z Měsíce během jeho zkoumání. Podle názoru vědce budou výdaje za návrat posádek a nákladů z přírodního satelitu Země v první fázi jeho vývoje tvořit asi 15 miliard dolarů ročně, bez započítání dalších výdajů.

Takové částky podle jeho názoru zpochybňují smysluplnost průzkumu Měsíce. „V tomto ohledu vyvíjíme technologie k získání kryogenních složek (kyslíku a vodíku) s cílem vytvoření raketového paliva na místě z lunární půdy, což bude vyžadovat mnohem nižší náklady. V polárních oblastech Měsíce se v lunárním regolitu nachází dostatečné množství těkavých složek - kyslík, vodík, vodní led a další,“ řekl Sljuta. 

Vědec uvedl, že země, která jako první ovládne technologie stavby z lunárních materiálů a těžby a zpracování lunárních zdrojů, bude schopna usadit se na Měsíci.

V letech 1969-1972 bylo v rámci amerického programu Apollo uskutečněno šest přistání na Měsíci, na jeho povrchu pobývalo 12 astronautů NASA. 

Sovětský program N1-L3 na přistání kosmonauta na Měsíci byl zrušen po čtyřech havarijních startech nosné rakety N-1 v letech 1969-1972.

V letech 1970-1976 dodaly sovětské stanice Luna-16, Luna-20 a Luna-24 vzorky měsíční půdy na Zemi.

V sobotu svět slaví 50. výročí prvního přistání pozemšťanů na Měsíci. Astronauti NASA Neil Armstrong a Buzz Aldrin 20. července 1969 ve 23.18 msk v lunárním modulu kosmické lodi Apollo 11 přistáli na povrchu přirozeného satelitu Země. Armstrong jako první pozemšťan vstoupil 21. července v 05.56 msk na měsíční povrch.