Jednou z hlavních evropských zpráv daného týdne bylo zvolení německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové na post předsedkyně Evropské komise. Hlasování probíhalo v Evropském parlamentu. Podle publikovaných výsledků pro její zvolení hlasovalo 383 poslanců, proti bylo 327 poslanců a dalších 22 se zdrželo hlasování. V čele Komise tak bude stát příštích pět let. Von der Leyenová byla zvolena v tajné volbě.

Již dříve reagovala na projev Ursuly von der Leyenové v Evropském parlamentu na svém profilu i poslankyně Evropského parlamentu a místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Nyní se k tomuto tématu vyjádřil i český politik Václav Klaus mladší. Ten počínání poslanců, včetně těch českých, odsoudil.

„Novou předsedkyni EU (jak chce pomáhat hlavně uprchlíkům a klimatu) zvolili jen tak tak. Výrazně tomu napomohli čeští europoslanci a sice TOP09 a STAN, Lidovci a ANO (sic),“ napsal Klaus ml. na Facebooku.

Dále pak poukázal na jistý nesoulad v slibovaných činech a v chování českého premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a europoslanců.

„(…) U předsedy vlády je ta diskrepance (odlišnost) – mezi tím, jak (relativně rozumně) mluví do médií pro naše lidi o hájení národních zájmů, a tím, jak se v reálu chovají jeho europoslanci – prostě strašná,“ uvedl Klaus ml.

Na závěr svého příspěvku dodal citát z Bible a také jeden z nejslavnějších Babišových výroků „Sorry jako“. Tento výrok se tak stal jakýmsi neformálním heslem premiéra.

Reakce na sociální síti na Klausova slova

V komentářích pod daným příspěvkem pak mnoho lidí názor Klause mladšího podpořilo.

„To je bohužel smutná pravda. A jen tak mimochodem... paní Ursula pochází ze země, jejíž největší obchodní partner je Čína a USA... Multimiliardové obchody zřejmě probíhají teleportací, když už tak vehementně chrání klima v Evropě, ze který chtějí udělat nestabilní multikulturní, skoro miliardový kontinent, se soukromou dopravou jen pro vyvolené...“ napsala jedna z komentujících.

Objevili se ale také jedinci, kteří s postojem politika nesouhlasili. Ti například poukázali na to, že není možné dělat závěry o hlasování, pokud probíhalo tajně.

„Tak v minulém příspěvku o hlasování tříbarevných v českém parlamentu se čertíte, že jsou to jen lži, přitom je vše doloženo záznamy o hlasování, a naopak nyní děláte Vy sám závěry z TAJNÉHO hlasování v EU. Pak kdo je tady populista,“ uvedl jeden z komentujících.

Volba nového nástupce na post předsedy Evropské komise

Dlouhého jednání o volbě nástupce na post předsedy Evropské komise se na uplynulém summitu Evropské rady zúčastnil i předseda vlády České republiky Andrej Babiš. Ten v souvislosti s kandidátkou von der Leyenovou prohlásil, že ji považuje za lepšího kandidáta, než je pro něj Franse Timmermans. Ten byl do té doby jedním z favoritů na post předsedy Komise. Timmermanse premiér Babiš označil za „absolutní katastrofu“ a prohlásil, že se zemím Visegrádské čtyřky podařilo zabránit v jeho kandidatuře.

„Velké země se domluvily, že pan Timmermans bude šéfem Evropské komise a Manfred Weber se stane šéfem Evropského parlamentu. Proti tomu jsme bojovali, kvůli tomu jsme se spojili s Itálií, a nakonec jsme to prosadili," prohlásil tehdy v komentáři český premiér.

„U pana Timmermanse nám vadilo hlavně jeho hanlivé vyjadřování o některých členských státech EU, třeba vůči Rakousku. Vyčítal nám také nesolidární přístup v otázce migrace, v tomto tématu se s ním také neshodneme,“ poznamenal Babiš. „Pokud jde o paní von der Leyenovou, ta vzešla jako návrh Evropské lidové strany (EPP), což je logické, jelikož oni vyhráli eurovolby. Poté, co jsme odmítli systém spitzenkandidátů, přišli s tímto kompromisním návrhem,“ zdůraznil tehdy premiér Andrej Babiš.

Visegrádská čtyřka vlastní kandidáty neměla

Před jednáním Evropské rady, kde se rozhodovalo o nejvyšších postech v EU, server Politico psal, že šéfové vlád zemí Visegrádské čtyřky, kteří se mimořádně sešli na jednání v Praze, chtějí prosadit vlastní kandidaturu na nejvyšší post Komise. Údajně se uvažovalo o bulharské ekonomce Kristalině Georgievové, která v současnosti zastává funkci výkonné ředitelky Světové banky. O neúspěšném kandidátovi na slovenského prezidenta a současném místopředsedovi EK pro energetickou unii Maroši Šefčovičovi se zase uvažovalo jako o možném novém šéfovi unijní diplomacie.