Česko trápí nedostatek léků. V současné době není k dostání celkem 42 nenahraditelných léčivých přípravků, přičemž jedenáct z nich je považováno za problematické. Řeč je o medikamentech, které se buď používají velmi vzácně, nebo jsou registrovány jen v několika zemích. Proto je jejich dovoz obtížný. 

K takovým výpadkům léků dochází už několik let. V posledních dvou letech jsou ale tyto situace stále častější.

„Neuplyne týden, abychom neřešili případy, kdy pacienti nemohou sehnat svůj lék,“ tvrdí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Česko není jediné…

Kromě naší republiky se ale s podobným problémem potýká i celá Evropa. Lidé nemocní rakovinou v Itálii denně žijí v obavách, zda budou moci pokračovat v léčbě. V této zemi totiž chybí protinádorové léky. Obdobně jsou na tom i lidé v Belgii, kde chybí rekordních 459 léčivých přípravků. K nim patří i důležité léky na ředění krve. Jiná situace není ani ve Francii, Německu či Polsku.

Loňská studie Evropské asociace nemocničních lékáren uvedla, že celkem 35 procent zemí čelí nedostatku potřebných léků denně a dalších 38 procent alespoň jednou týdně.

„Dříve šlo pouze o menší země s méně atraktivními trhy, o východní Evropu. Teď se to však týká i těch nejbohatších států,“ popsala situaci Charlotte Roffianenová z asociace pacientů France Assos Santé.

Na problém poukazuje i Evropská komise pro projekty v oblasti zdraví. „Nedostatek léků je znepokojující a ovlivňuje péči o pacienty ve všech členských státech,“ potvrzuje mluvčí komice Anca Paduraru. Ve spolupráci s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a Sítí ředitelů evropských lékových agentur v rámci speciální pracovní skupiny, do níž spadá i Česko, nyní připravujeme projekt výměny informací o výpadcích léčiv.

Přesunutí výroby – za všechno může Čína?

Za vzniklé problémy údajně může přesun výroby do Asie. Farmaceutické firmy se totiž rozhodly, že přesunou nejen výrobu surovin, ale i některých léků, do zemí s levnou pracovní silou. Nejčastěji se tak jedná o Indii a Čínu.

„Tam jsou problémy s dodržováním standardizovaných postupů při výrobě i následné kontrole,“ nastínil problém prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.

V poslední letech ale došlo i ke stáhnutí některých přípravků, a to kvůli nekvalitním surovinám. K takovému kroku musel přistoupit Státní ústav pro kontrolu léčiv u 72 léků. Kromě kvality suroviny jsou zaznamenávány také problémy v distribuci nebo v přeprodávání léků napříč EU.

Francie proto v minulém týdnu v Bruselu představila akční plán, v němž přichází s návrhem přesunout výrobu léčiv a surovin zpět do Evropy. Tímto krokem chce bojovat proti tomu, aby byla výroba světového farmakologického průmyslu soustředěna jen v Číně a Indii.

Komplikace pro lékaře i nemocnice

To, že některé léky chybí, v praxi znamená, že například pro nemocnice je stále náročnější je shánět. Navíc lékaři mnohdy musí během léčby pátrat po jejich náhradě nebo pacienty převádět na jiné terapie.

„Poslední dobou jde spíše už o denní praxi. Řešili jsme či řešíme nedostatky v oblasti antibiotik, léků nutných pro anestezii či léků pro onkologické pacienty,“ souhlasí vedoucí lékárník Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice Hradec Králové Jiří Kotlář.

Ne vždy je ale hledání alternativ léků lehkým úkolem. Lékaři uvádí, že pokud pacientovi předepisují určitý lék, který potom chybí, musí najít alternativu a u ní upravit dávkování. Stejně tak je zapotřebí, aby vše pacientovi důkladně vysvětlili. Jeden z lékařů uvádí příklad z praxe týkající se léku na cukrovku.

„Když upravujete dávkování, musíte vyčkat, jak bude pacient reagovat a jakou odezvu bude mít jeho cukr. Je to nepříjemné, komplikuje to život,“ dodává praktický lékař Petr Šonka a poukazuje na to, že takové problémy řeší v poslední době i několikrát za měsíc.

Lékaři navíc mnohdy musí sáhnout do rezerv nemocnice, občas si léky vypůjčují, jindy se stahují od distributorů. Také se může dovážet cizojazyčná šarže léků nebo se medikament nahrazuje jiným se zahraniční registrací, ale neregistrovaným v Česku.

„U většiny těchto léčivých přípravků to nepředstavuje riziko pro poskytování péče. U řady přípravků je výpadek pouze krátkodobý, případně má výrobce dostatek zásob k pokrytí dodávek daného přípravku po dobu výpadku,“ tvrdí mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbora Peterová.

Právě Státní ústav pro kontrolu léčiv v Česku eviduje výpadky v dodávkách léků. Jen v letošním roce už obdržel celkem 1 179 hlášení o přerušení dodávek, přičemž dvě třetiny z nich se podařilo obnovit.

Lékárníci už jsou zoufalí: Léky shání na sociálních sítích

Objevily se i informace o tom, že se lékárníci snaží chybějící medikamenty řešit v uzavřené skupině na Facebooku. Vzájemně si tedy vypomáhají s předáváním případných zásob, což vypovídá i o tom, že se tato situace nijak nelepší. Spíše naopak.

K věci se vyjádřil i Aleš Krebs, který je viceprezidentem České lékárnické komory (ČLnK). Ten již řadu let pracuje jako lékárník, a tak situaci dobře zná.

„Co si pamatuji za ty roky ze své praxe lékárníka, tak to není tak dávno, co jsem nějaký chybějící lék sháněl jednou za 14 dní, nyní je to na denním pořádku,“ uvedl.

Právě on prozradil, že si lékárníci na Facebooku založili danou skupinu.

„Stávají se z nás, nechci to slovo použít, ale musím – logistici. Neustále něco sháníme. Opakují se pořád situace, kdy nemáme pacientům co nabídnout, tak se snažíme s kolegy řešit, zda ten lék někdo nemá. Ta situace rozhodně není dobrá,“ přiznal.

A souhlasí s ním také mluvčí dané komory: „Lékárníci si na uzavřeném fóru na Facebooku navzájem pomáhají. Píšou si, zda někdo nemá ten a ten lék, aby mohli pacientovi pomoci.“

Řešení přichází z ministerstva

Daný problém se bude snažit vyřešit ministerstvo zdravotnictví, které kvůli nedostupnosti léků připravuje novelu zákona o léčivech. Ta by mohla dle informací vstoupit v platnost již v polovině příštího roku. Podle novely by mělo platit, že pokud lékárna nebude schopná pro pacienta sehnat lék hrazený ze zdravotního pojištění u distributora, pak se bude moct obrátit přímo na výrobce. Právě ten bude muset lék zajistit do dvou pracovních dnů, jinak mu hrozí až dvoumilionová pokuta.