„S politováním musíme konstatovat, že Dánsko zaujalo politizovanou pozici a otálí s vydáním povolení k pokládce potrubí ve své výlučné ekonomické zóně,“ řekl.

Podle jeho slov tento krok odporuje zásadám mezinárodního námořního práva, umožňujícím vytvářet objekty energetické infrastruktury ve vodách.

Ministr připomněl, že žádné námitky ohledně provozu první linky Nord Stream, podél níž se původně plánovala trasa Nord Stream 2, žádná země, a to ani Dánsko, neměla.

Řekl také, že pokusy Washingtonu donutit evropské spotřebitele nakupovat dražší zkapalněný zemní plyn od USA jsou netržní a antidemokratické.

"Doufáme, že při rozhodování o „plynu“ a dalších otázkách se naši němečtí a ostatní evropští partneři budou řídit zájmy svých národů, a nikoliv nařízeními formulovanými přes oceán," uzavřel Lavrov.

​Stavba plynovodu a stanovisko Dánska

Nord Stream 2 předpokládá pokládku dvou větví plynovodu s celkovou kapacitou 55 miliard metrů krychlových ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Projekt realizuje společnost Nord Stream 2 AG. Polovinu prostředků investoval Gazprom, zbytek poskytly společnosti Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall.

Nový plynovod má být dostavěn v roce 2019, zbývá pouze získat povolení od Dánska. V srpnu 2018 společnost Nord Stream 2 podala žádost o druhou trasu Severního proudu 2 a paralelně čekala na rozhodnutí Kodaně o první, hlavní trase.

V dubnu 2019 společnost Nord Stream 2 požádala Dánsko o povolení ke stavbě třetí trasy, která vede výlučně ekonomickou zónou, na jih od ostrova Bornholm. V červnu společnost odvolala žádost o hlavní trasu.

Dánské úřady však zatím nemohou přesně říci, kdy vydají povolení ke stavbě plynovodu, protože nejdříve je třeba provést ekologické hodnocení a veřejné konzultace.

Podle názoru zástupců Nord Stream 2 Dánsko úmyslně protahuje realizaci projektu a tím podrývá důvěru investorů.