Na pracovním obědě s velvyslanci, který v Česku uspořádal velvyslanec Finské republiky v Praze Jukka Pesola, se Babiš vyjádřil i k tématu klimatických cílů EU a postoji Česka k této otázce.

„Česká republika se obecně přiklání k ambiciózním klimatickým cílům EU. Přesto je nezbytné postupovat obezřetně. Nemůžeme si dovolit ohrozit naši ekonomiku a národní průmysl,“ uvedl český předseda vlády.

​Babiš také dodal, že „ačkoli se můžeme každý soustředit na další aspekty nebo můžeme mít rozdílné názory v konkrétních otázkách, budeme plně podporovat finské předsednictví“.

Uvádí se, že dané jednání se týkalo zejména priorit společné politiky EU. Předsednictví Finska klade důraz jak na dokončení jednotného trhu, tak na posílení obrany a bezpečnosti EU nebo na řešení zásadních otázek. K těmto otázkám se ku příkladu řadí brexit či jednání o víceletém finančním rámci EU.

Červnový summit EU a emise skleníkových plynů

Ministryně obrany Německa a nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se domnívá, že je nutné, aby byla EU v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. Nicméně, na summitu, který se konal letos v červnu, premiér Andrej Babiš a představitelé dalších zemí EU tuto zmínku o klimatické neutralitě EU v závěrečném dokumentu z jednání zablokovali.

​Na zmiňovaném summitu se totiž dotyční neshodli na tom, že by v roce 2050 měla mít EU nulové čisté emise. Když byly formulovány závěry ke snaze o tzv. uhlíkovou, opačný názor, než většina států EU vyznával především polský premiér Mateusz Morawiecki. Jisté námitky zazněly ale také ze strany Česka.

„Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise,“ prohlásil ještě před jednáním Babiš. Stojí si totiž za tím, že EU by se měla raději soustředit na krátkodobější klimatické cíle stanovené k roku 2030. Česká republika a další členské státy EU v rámci Pařížské dohody z roku 2015 emise snižují.

Dohoda členských států

Členské státy Evropské unie se v loňském roce shodly na strategii snižování emisí do roku 2030. Evropská komise ale na červnovém summitu vyzvala členské státy, aby byly ve svých energetických a klimatických plánech pro rok 2030 ambicióznější.

Již dříve Evropská komise navrhla vlastní variantu přechodu ke klimaticky neutrální ekonomice EU, a to do poloviny tohoto století. Konkrétní způsoby realizace této myšlenky klimatické neutrality zatím nebyly zvoleny. Jak však vyplývá z materiálů Evropské komise, mezi způsoby dosažení tohoto cíle patří, mimo jiné, větší využití obnovitelných zdrojů energie, dekarbonizace dopravy využíváním jejích alternativních druhů, snížení spotřeby energie a rozvoj přirozeného poklesu emisí prostřednictvím udržitelnějšího využívání půdy. Díky maximálnímu využití energie z obnovitelných zdrojů tak může EU například dosáhnout toho, že do roku 2050 bude na obnovitelné zdroje připadat přes 80 % výroby elektřiny.