„Počet mandátů ve sněmovně (15), které tehdy získala, jí nedává žádné velké možnosti do rozsáhlé sněmovní bitvy. Ztratí se v komparzu dalších, drobných politických stran ve sněmovně. Bude také prakticky velmi těžké odlišit její politiku ve sněmovně od politiky pravicové opozice. Tedy nic pro levicové voliče sociální demokracie... ," dodal Paroubek.

„Důvodem pro odchod sociální demokracie z vlády by mělo být nejmenování v širší veřejnosti zcela neznámého místopředsedy strany Šmardy ministrem kultury. Bohužel, každý soudný člověk dá při této konfrontaci za pravdu v této věci prezidentu Zemanovi. Tedy, že Šmarda nemá žádnou kompetenci, pokud jde o jeho odbornost a erudici, aby mohl být dobrým ministrem kultury. V případě odchodu soc. dem. z vlády tak veřejnost nebude chápat její argumentaci o autonomii při jmenování svého člena vlády, ale argumentaci prezidentovu. Bude tedy vnímána jako strana, která způsobila svým kapriciózním jednáním vládní krizi. Je otázka, zda to stojí za to. Někteří představitelé ČSSD uvádějí, že je potřeba si zachovat "důstojnost". Ale proboha, vždyť tu "důstojnost" už dávno ztratili. Pokud se strana z pozice nejsilnější politické strany během devíti let sesunula až ke 4% volebnímu výsledku a oni dělají, že se jich to netýká, kde hledat tu důstojnost? Prostě strana nemá již ani 32%, ba ani 22% a je v zásadě "výplňovým" koaličním partnerem ve vládě A. Babiše. Chápu, že je to pro některé funkcionáře ČSSD kruté procitnutí ze sna, ale zavinili si to v nedávné minulosti v zásadě sami," má jasno Jiří Paroubek.

„Pokud odejdou z vlády, ztratí možnosti něco významného udělat pro lidi. Ztratí také, de facto, schopnou ministryni práce a sociálních věcí Maláčovou, která není poslankyní. Jako místopředsedkyně strany bez ministerského portefej a bez poslaneckého mandátu se dostane do médií ke krátkému štěku tak jednou za měsíc.... ," pochválil ministryni Maláčovou bývalý premiér Paroubek.

„Situace opravdu do značné míry připomíná situaci v únoru 1948, kdy se ministři nekomunistických stran (ne všech) rozhodli podat demisi k rukám prezidenta republiky. Přitom neměli pro svůj postup zajištěnu ani většinu ministrů ve vládě, kteří by s nimi odstoupili. Předseda vlády Gottwald tak mohl vlastně provést jen rekonstrukci, doplnění vlády. Za ministry, kteří podali demisi, přišli ministři již zcela názorově prokomunističtí. Klement Gottwald ve chvíli, kdy se dozvěděl, že jeho političtí protivníci ve vládě chtějí podat demisi, to komentoval slovy: „Kdyby jim Pánbůh tu hloupost zachovati ráčil“. Pokud všichni sociální demokraté pozorně sledovali víkendové sněmování okamurovců, museli zjistit, že prezident již nepovažuje SPD za extrémistickou stranu, ale za stranu radikální. A s radikální stranou je pochopitelně možné dělat nejrůznější politické dohody, včetně dohod o podpoře vlády," kontatoval bývalý předseda ČSSD.

„Prostě nechat se vyšaltovat z vlády, která vlastně bez problémů funguje, jen vůči člověku, který nedokáže uhlídat svůj nezkrotný osobní apetit po ministerské funkci, by bylo smutné a hlavně zbytečné a zničující," uzavřel svůj komentář na webu Vaševec.cz Jiří Paroubek.