Výzkumu se zúčastnilo dva tisíce lidí, jejichž průměrný věk tvořil 78 let. Ve chvíli zahájení výzkumu se ani u jednoho z respondentů neprojevovaly kognitivní poruchy. Sledování každého účastníka trvalo v průměru pět let, přičemž každých 15 měsíců všichni absolvovali testy s cílem hodnocení kognitivních schopností. Během této doby se u 532 účastníků objevily mozkové poruchy.

Srovnáním údajů všech testů dospěli vědci k závěru, že aktivní stimulace mozkové činnosti významně prodlužuje práci mozku. Vědci například zjistili, že používání počítače ve zralém věku snižuje riziko vzniku lehkých kognitivních poruch o 48 procent a ve stáří o 30 procent. V průměru se u lidí, kteří používali počítač jak ve zralém, tak v pozdějším věku, snížilo riziko poruch o 37 %.

​Hry a účast ve společenských akcích, jako je návštěva kina, procházky s přáteli, hraní karet, snížily pravděpodobnost poruch o 20 procent. Pozitivní vliv mají také umělecké a řemeslné činnosti, které snižují riziko mozkových poruch o 42 %, ale tento ukazatel se vztahuje pouze na starší osoby.

Dalším významným zjištěním vědců je to, že lidé by měli maximalizovat rozmanitost činností, které stimulují mozek. U těch respondentů, kteří uvedli dva druhy činnosti ze seznamu navrženého vědci, byla šance setkat se s mozkovými problémy o 28 procent nižší. Tyto hodnoty byly ještě vyšší u lidí, kteří hovořili o třech, čtyřech a pěti typech stimulačních aktivit, kdy se riziko snížilo o 45, 56 a 43 %.

​Vědci však uvádějí, že jejich výzkum má pozorovací charakter a nehledě na to, že ve výzkumu je jasně stanovena souvislost mezi stimulací činnosti mozku a jeho onemocněním, je třeba mnohem delšího výzkumu k získání přesnějších výsledků.