V Bílém domě se domnívají, že jednání Číny podkopává režim tvrdého nátlaku na Írán. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí ČLR Gen Shuang na to odpověděl, že spolupráce Číny s Íránem je zákonná a Peking vystupuje proti jakýmkoliv jednostranným sankcím a exteritoriální jurisdikci vůči svým podnikům.

V polovině roku 2018 USA jednostranně odstoupily od smlouvy o íránském jaderném programu a oznámily obnovení všech sankcí vůči této zemi. Především byl zcela zakázán nákup íránské ropy a provádění všech ropných transakcí. Pro Írán, který má podle údajů Mezinárodní energetické agentury třetí největší zásoby ropy na světě, je to velká rána. Jak spočítali odborníci ze Světové banky, v letech 2018-2019 dvě třetiny celkového růstu íránského HDP zajišťovalo právě ropné odvětví.

Je jasné, že v takových podmínkách se bude Írán všemožně snažit najít zákazníky pro svou ropu, jak tomu bylo i v minulých letech platnosti amerických sankcí. USA začaly vyhrožovat ostatním zemím druhotnými sankcemi v případě, pokud budou i nadále kupovat íránskou ropu. Řada spojenců USA  nákup ukončila. Čína se však zřejmě nechystá vzdávat íránské ropy.

Jak uvádějí americké noviny Politico, v červnu dorazil do přístavu Qingdao tanker naložený 1 milionem barelů íránské ropy. Další zásoba, téměř 2 miliony barelů, prošla přístavem Tchien-ťin. Jestřábi v Radě národní bezpečnosti nyní tlačí na Spojené státy, aby uvalily sekundární sankce na čínské dovozní podniky, protože jednání Číny podle názoru  Washingtonu podkopává veškeré úsilí Američanů o maximální nátlak na Írán.

V případě zavedení sankcí to zkomplikuje i tak složitý proces obchodního jednání mezi USA a ČLR. V květnu po 11 uskutečněných kolech skončila jednání neúspěchem. Teprve až po setkání prezidentů obou zemí v Ósace se podařilo dosáhnout dohody o nutnosti obnovení jednání. Zatím však není stanoven ani termín dalšího setkání jednacích stran. V takové situaci by se Čína neměla nechat ovlivňovat Spojenými státy. Jednání je i tak složité - když nebude íránský problém, bude něco jiného, řekl Sputniku místopředseda Čínské vědecké společnosti pro Blízký a Střední východ Li Weijian.

 „Domnívám se, že i bez ropné problematiky stále existuje mnoho nevyřešených problémů v obchodních jednáních mezi ČLR a Spojenými státy. Je však nepravděpodobné, že by Spojené státy kladly tak velký důraz na otázku nákupu  íránské ropy ze strany Číny, aby během obchodních jednání vyvíjely nátlak na ČLR. Neboť jestliže bude jednání neúspěšné, nebude to jedinou jednostrannou sankcí proti Číně. Pro USA je také důležité, aby si obě země sedly k jednacímu stolu, je to v jejich zájmu. Závisí na tom mnoho amerických domácích ekonomických otázek. Proto USA budou samozřejmě brát v úvahu situaci s íránskou ropou, ale nebude to hlavním faktorem. Obchod mezi USA a Čínou je silnice s obousměrným provozem a pro USA je také velmi důležité domluvit se. Amerika se už pokoušela tlačit na Čínu, strašit nás, aby si zajistila nějaké krátkodobé vítězství, ale ukázalo se, že pozice Číny je naprosto jasná: Čína se nachází ve výhodnější situaci podle všech parametrů ve srovnání s USA. Takže otázka nákupu íránské ropy bude mít samozřejmě určitou váhu, ale vůbec ne podstatnou. Pokud se USA rozhodnou kvůli tomu zavádět nějaké sankce, odrazí se to v první řadě na nich samotných,“ uvedl.

​Čína je největším odbytištěm íránské ropy. Podle údajů informačního portálu TankerTrackers v dubnu tohoto roku dodávky ropy z Íránu do Číny dosáhly rekordních 913 tisíc barelů denně. Během prvního pololetí Čína nakupovala od Íránu v průměru 600 tisíc barelů ropy denně, což je více  než 40 % celkového vývozu íránské ropy. V podmínkách sankcí nabízí Írán ropu se slevou. A pro Čínu jsou velmi důležité stabilní a levnější dodávky černého paliva k  podpoře svého zpomalujícího se ekonomického růstu. Proto stěží můžeme očekávat, že Čína odmítne íránskou nabídku, říká Li Weijian.

„Myslím si, že v budoucnu je určitě nutné pokračovat v nakupování íránské ropy. Jednostranné sankce USA, to jsou vnitřní americká pravidla a vůbec se jimi nemusí řídit celý svět. MAAE (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) i Írán nejednou uznaly, že Írán zcela plní dohodu. To, že Čína kupuje od Íránu ropu, je normální praxe. Naopak – zrušení nákupu by bylo nenormální.  Nyní se mnohé země snaží vymyslet řešení, jak zachovat íránskou smlouvu, jak se postavit americkým sankcím. Přemýšlí o tom i Evropa a řada dalších zemí. Z hlediska Íránu však dělají málo. Pro Írán je důležité nepřetržité odčerpávání ropy k normálnímu fungování hospodářství. Humanitární pomoc poskytovaná některými zeměmi, to jsou taková poloopatření. Proto Írán nyní podniká určité kroky a vůbec nejde o to, že země chce zrušit smlouvu, ale o to, aby vyvinula nátlak, inspirovala ostatní země ke společnému boji s Íránem proti americkým nespravedlivým sankcím. V EU se nyní snaží pomoci, aby Írán neodstupoval od dříve dosažených dohod. Jinak bude možné íránskou jadernou dohodu pohřbít,“ dodal Li Weijian.

​Možná cílem USA vůbec není íránský jaderný program, ale ropný trh? Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpovídá nadvýrobu ropy ve světě v příštím roce. V prvním pololetí 2019 nabídka ropy převýšila poptávku o 900 tisíc barelů denně, uvádí IEA. V příštím roce se efektivita řešení OPEC+ sníží, jelikož nečlenské země, především USA, budou usilovně zvyšovat těžbu, uvádí studie IEA.

V takové situaci je pro USA důležité vytvořit na trhu nedostatek ropy, aby se včas vklínily se svou produkcí do této mezery. Podle údajů Reuters v prvním čtvrtletí 2019 Írán vyvážel v průměru 1,3 milionu barelů denně. Pokud tento objem najednou zmizí ze světového trhu, vznikne deficit, který bude možné zaplnit americkou produkcí břidlicové těžby.

Budou-li mít americké sankce vliv na světový trh s ropou, zatím není zcela jasné. Jadernou smlouvu již však ovlivnily. Írán začal od 7. července obohacovat uran nad 3,67 procenta. Tato hodnota je určena podmínkami jaderné transakce. Rozhodnutí Íránu snížit závazky souvisí s tím, že evropské země zapojené do jaderné dohody nepřijaly žádná opatření na ochranu islámské republiky před sankcemi USA, prohlásili v Teheránu.