„Odvolací soud v Amsterdamu dnes vydal předběžné rozhodnutí… Soud potřebuje od stran další informace týkající se vlastnického práva,“ stojí v prohlášení.

„Strany dostaly dva měsíce na poskytnutí požadovaných informací. V budoucnu bude soud pokračovat v přezkumu případu. Konečné rozhodnutí lze očekávat za 6-9 měsíců,“ informuje se v dokumentu.

Sbírka skytského zlata, kolem dvou tisíců artefaktů, byla vyvezena ze čtyř krymských muzeí na výstavu do Muzea Allarda Piersona v Amsterdamu na začátku února 2014 ještě předtím, než byl Krym znovu připojen k Rusku.

Své exponáty poskytlo Východokrymské kulturně historické muzeum, Muzeum Tavridy v Simferopolu, Bachčisarajské kulturně historické a archeologické muzeum a Archeologické muzeum-rezervace Chersonésos.

Po skončení expozice v srpnu 2014 se ruské a ukrajinské strany, které považovaly tuto sbírku za svůj majetek, nemohly rozhodnout, komu vrátit artefakty. 14. prosince 2016 Obvodní soud Amsterdamu zvažoval požadavek krymských muzeí a rozhodl, že sbírka by měla být vrácena Kyjevu. Krymská strana podala odvolání, které bylo posouzeno soudem v Amsterdamu 11. března.

Podle vedoucího pracovní skupiny pro mezinárodní právní otázky při Stálém zastoupení Krymu při prezidentovi Ruské federace Alexandra Molochova bude Rusko až do konce usilovat o návrat artefaktů na Krym, protože by měly právem umístěny na zemi, kde byly nalezeny.

Momentálně pracovníci krymského muzea požadují, aby jim byl povolen přístup ke kolekci skytského zlata v Muzeu Allarda Piersona. Ta vyžaduje dohled ze strany restaurátorů. Informovala o tom ředitelka Východokrymského kulturně historického muzea Tatjana Umrichinová.

Podle odbornice pracovníci krymského muzea nevědí, jaké v jakém udržovaném klimatu jsou uloženy artefakty.

„Věci jsou naprosto odlišné, od zlata po dřevo a keramiku. Vyžadují zcela odlišný přístup. Jedná se o vážné porušení mezinárodního práva na ochranu kulturního dědictví. Úroveň sbírkových předmětů má globální význam,“ poznamenala Umrichinová.

Rovněž potvrdila, že zaměstnanci krymských muzeí jsou připraveni poskytnout amsterdamskému soudu veškeré informace potvrzující právo vlastnit sbírku skytského zlata. Podle jejího názoru to, co se děje kolem sbírky a nemožnost jejího návratu zpět na Krym, je spojeno výhradně s politikou.

První rozhodnutí soudu o přesunu sbírky na Ukrajinu bylo na Ministerstvu kultury Krymu označeno za politické a v rozporu s normami morálky a profesní etiky vztahů mezi muzejními institucemi na světě. Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že rozsudek Obvodního soudu v Amsterdamu o sbírce zlomí hůl nad ambicemi Haagu usazovat se jako právní hlavní město světa.

Starověcí kočovníci

Skytové je národ, který obýval stepi mezi Dunajem a Donem od 8. století před naším letopočtem do druhé poloviny 3. století našeho letopočtu. Jejich hlavní město, které zničili Gottové, bylo na Krymu. To vysvětluje velké množství artefaktů nalezených většinou v mohylách.

„O Skytech víme hlavně kvůli jejich pohřbům, protože to byli kočovníci a nenechávali po sobě osady,“ vysvětluje Oleg Budniský, profesor na Škole historických věd Vysoké školy ekonomické v Moskvě. Skytové do mohyl ukládali věci na posmrtný život. Když to byl, přidali zlaté šperky.

Podle experta většinu mohyl v areálu osídlení kočovníků na severním pobřeží Černého moře rozkradli v 19. století. Lovci pokladů nechápali, že samotné skytské zlato vysokou hodno nemá.

„Nemá vysokou ryzost,“ podotýká Oleg Budnický. Dodal, že tyto starodávné ornamenty mají samozřejmě především historickou hodnotu.