Podobné práce jsou prováděny každoročně. Minulý týden sama společnost Nord Stream AG, provozovatel Nord Streamu, uvedla, že plánované odstavení obou plynovodů na údržbu letos proběhne od 16. do 30. července.

Pravidelná roční údržba je součástí plánované prevenční údržby a je prováděna již posedmé od zahájení provozu potrubí. Plán údržby plynovodu byl předem dohodnut s partnery společnosti Nord Stream AG ohledně přepravy plynu nad a pod proudem a byl zohledněn v žádostech o přepravu plynu evropským partnerům prostřednictvím Nord Stream, dodali ve společnosti.

Slovenský operátor Eustream uvádí, že je zvyšován objem plynu, který putuje na stanici Veľké Kapušany, která je pohračním bodem mezi Ukrajinou a Slovenskem. Z Ukrajinu byl objem plynu zvýšen na 210 milionů kubických metrů denně, zatímco v pondělí činil pouze 143 milionů.

Nord Stream je plynovod vedoucí po  dně Baltského moře z Ruska do Německa o kapacitě 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Provozovatelem je společný podnik Nord Stream AG, v němž patří Gazpromu 51 %.

Nord Stream 2

Projekt Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu za rok. Má vést od ruského pobřeží přes Baltské moře až do Německa. Nový plynovod má být dostavěn v roce 2019. Povede přes územní nebo výlučné ekonomické zóny zemí podél Baltského moře: Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa.

Projekt má na starosti společnost Nord Stream 2 AG, jejímž jediným akcionářem je Gazprom. Evropští partneři jako Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall se zavázali k financování plynovodu Nord Stream 2 z 50 %. Znamená to tedy, že každá země poskytne 950 milionů eur. Gazprom investuje druhou polovinu, tedy 4,75 miliardy eur. Účastníci projektu plánují, že 70 % investic bude pokryto projektovým financováním. Celkové náklady na výstavbu plynovodu se odhadují na 9,5 miliardy eur.

Proti projektu aktivně vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, a řada evropských zemí, včetně Polska, Lotyšska a Litvy. Proti jsou také USA, které v EU prosazují vlastní zkapalněný zemní plyn.